Mořští ježci se vyrovnávají s okyselováním oceánů

Okyselování oceánů je obvykle spojováno s globálním oteplováním a se zvyšováním obsahu oxidu uhličitého v mořské vodě ze spalování fosilních paliv. V důsledku tohoto jevu dochází v oceánech ke změnám v zastoupení živočišných druhů. Mořští biologové se obávají ekologické katastrofy. V kyselém prostředí je získávání vápníku pro živočichy obtížnější. Tím vysvětlují, proč ubývá živočichů používajících uhličitan vápenatý pro stavbu svých schránek a přibývá řas.

Výsledky výzkumů Melissy Pespeni a jejích kolegů z Indianské univerzity v Bloomingtonu však naznačují, že situace nemusí být tak dramatická, alespoň ne pro všechny druhy. Pro svůj výzkum si badatelé vybrali fialového mořského ježka (Strongylocentrotus purpuratus), žijícího na pobřeží Tichého oceánu v Severní Americe, a sledovali, jak se jeho larvy vypořádají se změnami kyselosti vody. Když sekvenovali genom vyvíjejících se larev, zjistili, že frekvence změn genů se dramaticky zvyšuje při klesajícím pH. Týkalo se to zejména genů souvisejících s růstem, metabolismem tuků a oboustranným pohybem iontů v buňkách. Ukázalo se, že všechny tyto typy změn genů pomáhají organismu vyrovnat se se zvýšenou kyselostí, a jsou tedy výsledkem přírodního výběru.

PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1220673110