Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Mořští ježci se vyrovnávají s okyselováním oceánů

 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 469, 2013/9

Okyselování oceánů je obvykle spojováno s globálním oteplováním a se zvyšováním obsahu oxidu uhličitého v mořské vodě ze spalování fosilních paliv. V důsledku tohoto jevu dochází v oceánech ke změnám v zastoupení živočišných druhů. Mořští biologové se obávají ekologické katastrofy. V kyselém prostředí je získávání vápníku pro živočichy obtížnější. Tím vysvětlují, proč ubývá živočichů používajících uhličitan vápenatý pro stavbu svých schránek a přibývá řas.

Výsledky výzkumů Melissy Pespeni a jejích kolegů z Indianské univerzity v Bloomingtonu však naznačují, že situace nemusí být tak dramatická, alespoň ne pro všechny druhy. Pro svůj výzkum si badatelé vybrali fialového mořského ježka (Strongylocentrotus purpuratus), žijícího na pobřeží Tichého oceánu v Severní Americe, a sledovali, jak se jeho larvy vypořádají se změnami kyselosti vody. Když sekvenovali genom vyvíjejících se larev, zjistili, že frekvence změn genů se dramaticky zvyšuje při klesajícím pH. Týkalo se to zejména genů souvisejících s růstem, metabolismem tuků a oboustranným pohybem iontů v buňkách. Ukázalo se, že všechny tyto typy změn genů pomáhají organismu vyrovnat se se zvýšenou kyselostí, a jsou tedy výsledkem přírodního výběru.

PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1220673110

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....