Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Vědecké poznání a ideologie: případ racionálního sobce

 |  11. 7. 2013
 |  Vesmír 92, 440, 2013/7

Současný svět, nebo chcete-li civilizace, se opírá o vědu jako o hlavní zdroj poznání. To pak sehrává ústřední roli v dalších aktivitách, jako jsou rozhodnutí o směřování sociálních skupin, institucí a celých národů, ale i v jednání, myšlení a prožívání jednotlivých lidí.

Vědecké poznání je však založeno na dosti specifickém způsobu myšlení a porozumění tomu, co vlastně vědecké poznání obnáší. Mohli bychom říci, že je do značné míry dáno něčím, co bychom snad mohli nazvat schopností vědecky myslet. Jestliže jsem však takto, byť předběžně, označil problém, který bych rád alespoň zčásti v této stati probral, vyvolal jsem na světlo Boží ne jeden, ale řadu problémů. Většina z nich je odvozena od dvou okruhů, které se pokusím rozvést. První se týká určení, kdo má onu schopnost, a je tedy oprávněn k výkladu toho, co je a co není vědecké. Druhý pak toho, co se stane či může stát, jsou-li vědecké poznatky nesprávně pochopeny.

S prvním okruhem problémů se potýkáme, jak jen to jde, neboť jasný a pokud možno jednoznačný postup výkladu, co je a co není vědecké, najít zřejmě nelze. Nasnadě by jistě bylo říci, že vědě mohou rozumět především vědci, a proto by to měli být oni, kdo budou mít ve věci hlavní slovo. Do jisté míry tomu tak je, ale onu míru není radno překračovat. Vědci sami sebe považují za elitu a ponechat věc jenom na nich by bylo řešení elitářské. Ostatně elita, které jsou dána zvláštní práva, je vždy podezřelá. Kromě toho přijetí takové koncepce brání i další skutečnosti. Vědci nejsou příliš ochotni spolu navzájem souhlasit a navíc věda zřídka poskytuje zcela jednoznačné závěry.

Vezměme jako příklad globální oteplování. Přestože měření teploty v mořích i na souši a další ukazatele, jako jsou tání ledovců a zmenšující se ledová pokrývka v oblasti severního pólu, oteplování prokazují, nelze tato zjištění považovat za důkaz, že oteplování bude pokračovat. Jsou ovšem dobrým důvodem k formulování hypotéz o vývoji klimatu v budoucnosti, které lze dále podporovat a rozvíjet, anebo vyvracet. Podle mého soudu je nejdůležitějším důsledkem zjištění o současném (a nedávno minulém) vývoji klimatu na Zemi významný rozvoj poznání v klimatologii, ke kterému v poslední době došlo.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekonomie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Luděk Kolman

Doc. dr. Luděk Kolman, CSc. pracuje a přednáší na katedře psychologie Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Specializuje se na problematiku psychologie práce, ekonomické psychologie a interkulturní psychologie.

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné