Vědecké poznání a ideologie: případ racionálního sobce

Současný svět, nebo chcete-li civilizace, se opírá o vědu jako o hlavní zdroj poznání. To pak sehrává ústřední roli v dalších aktivitách, jako jsou rozhodnutí o směřování sociálních skupin, institucí a celých národů, ale i v jednání, myšlení a prožívání jednotlivých lidí.

Vědecké poznání je však založeno na dosti specifickém způsobu myšlení a porozumění tomu, co vlastně vědecké poznání obnáší. Mohli bychom říci, že je do značné míry dáno něčím, co bychom snad mohli nazvat schopností vědecky myslet. Jestliže jsem však takto, byť předběžně, označil problém, který bych rád alespoň zčásti v této stati probral, vyvolal jsem na světlo Boží ne jeden, ale řadu problémů. Většina z nich je odvozena od dvou okruhů, které se pokusím rozvést. První se týká určení, kdo má onu schopnost, a je tedy oprávněn k výkladu toho, co je a co není vědecké. Druhý pak toho, co se stane či může stát, jsou-li vědecké poznatky nesprávně pochopeny.

S prvním okruhem problémů se potýkáme, jak jen to jde, neboť jasný a pokud možno jednoznačný postup výkladu, co je a co není vědecké, najít zřejmě nelze. Nasnadě by jistě bylo říci, že vědě mohou rozumět především vědci, a proto by to měli být oni, kdo budou mít ve věci hlavní slovo. Do jisté míry tomu tak je, ale onu míru není radno překračovat. Vědci sami sebe považují za elitu a ponechat věc jenom na nich by bylo řešení elitářské. Ostatně elita, které jsou dána zvláštní práva, je vždy podezřelá. Kromě toho přijetí takové koncepce brání i další skutečnosti. Vědci nejsou příliš ochotni spolu navzájem souhlasit a navíc věda zřídka poskytuje zcela jednoznačné závěry.

Vezměme jako příklad globální oteplování. Přestože měření teploty v mořích i na souši a další ukazatele, jako jsou tání ledovců a zmenšující se ledová pokrývka v oblasti severního pólu, oteplování prokazují, nelze tato zjištění považovat za důkaz, že oteplování bude pokračovat. Jsou ovšem dobrým důvodem k formulování hypotéz o vývoji klimatu v budoucnosti, které lze dále podporovat a rozvíjet, anebo vyvracet. Podle mého soudu je nejdůležitějším důsledkem zjištění o současném (a nedávno minulém) vývoji klimatu na Zemi významný rozvoj poznání v klimatologii, ke kterému v poslední době došlo.