Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Nové katalyzátory pro palivové články

 |  11. 7. 2013
 |  Vesmír 92, 421, 2013/7

Opravdu musíme jezdit stále na benzin? Přestože se okolní svět tváří, jako by nebylo zbytí, některé alternativy již existují. Kromě automobilů na plyn se objevily elektromobily, které je možno přes noc nabíjet a ve dne v nich popojíždět po městě.

Avšak s docházejícími světovými zásobami ropy, uhlí a zemního plynu se bude zřejmě muset světová energetika přehodnotit od základů. Z důvodů očekávané energetické krize, která může nastat vyčerpáním fosilních paliv, investují vlády a firmy nemalé peníze do nových energetických systémů. Jedna koncepce například počítá s vodíkem jako nosičem energie budoucnosti, který, je-li chemicky vázaný anebo rozpuštěný ve speciálních slitinách, lze snadno transportovat potrubím nebo nákladní dopravou.

Jak ale je možné energii uloženou ve vodíku uvolnit? Čtenáře jistě napadne vodík spálit, čímž by se uvolnila energie alespoň v podobě tepla. Nešlo by to ale nějak chytřeji? Vždyť většina zařízení kolem nás je na elektřinu. Proto by bylo rozumné energii uvolnit pokud možno rovnou v podobě elektrické energie. Jakkoliv se to zdá neuvěřitelné, možné to skutečně je. Chemickou energii vodíku lze elegantně transformovat rovnou na energii elektrickou s využitím tzv. palivového článku. Palivový článek1) je zařízení, které přeměňuje palivo za účasti oxidačního činidla přímo na elektrickou energii. Základním oxidačním činidlem je kyslík, ale často se používá rovnou vzduch. Pokud je palivem čistý vodík, používá se termín „vodíkový článek“. Odpadním produktem vodíkového článku jsou pouze voda a zbytkové teplo.

Zajímavé je, že princip palivového článku objevil švédský chemik Christian Friedrich Schönbein již v roce 1838, o rok později svoji práci publikoval. Technologie palivových článků je tedy důkazem netriviální cesty od objevu k aplikaci. Dalším zářným příkladem by mohla být třeba termojaderná fúze objevená již na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, jež začala být zkoumána pro vojenské zneužití ve čtyřicátých letech a jejíž využití v civilní oblasti se usilovně vyvíjí od začátku padesátých let, a přesto na své uplatnění ve fúzních elektrárnách stále čeká.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika

O autorech

Roman Fiala

Vladimír Matolín

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné