Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Co mají společného: Počasí, ekonomika… a vyhánění Židů a upalování žen

 |  11. 7. 2013
 |  Vesmír 92, 443, 2013/7

V možná nejzevrubnější dostupné analýze se američtí ekonomové Robert W. Anderson, Noel D. Johnson a Mark Koyama1) rozhodli prozkoumat, jaké obecné faktory tyto pogromy nejvíce podněcovaly.

Analyzovali zprávy o 785 násilných vyhnáních a dalších 614 významných útocích na Židy v evropských městech mezi lety 1100 až 1800. Jak se na ekonomy sluší, jejich pracovní hypotéza předpokládala, že napadání Židů bude spojeno s těžkou hospodářskou situací, především s nedostatkem potravin. Evropská města té doby byla extrémně závislá na aktuální úrodě, zejména pšenice. Neúroda a následné hladovění u prostých lidí rychle podněcovalo nepokoje a potřebu nalézt viníky. A kde jinde je najít než u imigrantů, nadprůměrně zámožných a zároveň nevěřících v Ježíše Krista, že?

Značnou nesnází Andersonova týmu byla absence dat o hospodářském výkonu či výrobě potravin středověkých měst. Jako ukazatel zemědělské produktivity proto užili teplotní vývoj odvozený z řady nepřímých technik, od rozborů pylů ze sedimentů přes tloušťky letorostů stromů po poměry stabilních izotopů v evropských ledovcích. Kombinací dat byly sestaveny teplotní mapy pro vegetační období v analyzovaných stoletích a poté se ekonomové zaměřili na obzvláště dlouhé a kruté zimy. Do modelu byla zanesena i kvalita půdy, jelikož se dá očekávat, že v neúrodných oblastech bude dopad počasí na sklizeň největší.

Z výsledků vyplývá, že pro Žida žijícího třeba v 15. či 16. století platila během jeho života zhruba 18% pravděpodobnost, že bude vyhnán z domova. Během „studených let“ se však tato pravděpodobnost až zdvojnásobila. Analýza potvrdila, že vedle propuknutí moru, který perzekuci Židů signalizoval nejsilněji, nejhorší antisemitské útoky u obyvatel evropských měst skutečně vyvolávalo drsné počasí a následující neúroda.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekonomie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Houdek

Doc. Ing. Petr Houdek, Ph.D., (*1981) je vedoucím Centra vědy a výzkumu, členem katedry managementu na Fakultě podnikohospodářské VŠE a členem Katedry marketingové komunikace a public relations Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Věnuje se terénním a laboratorním experimentům na nečestnost, podvádění a rozhodovací chyby.
Houdek Petr

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...