Biologie ve výběru Stanislava Mihulky

EVOLUČNÍ BIOLOGIE

Má velikost penisu evoluční význam?

Na nahé mužské postavě nelze penis přehlédnout. Až do vynálezu oblečení ho ženy musely mít téměř neustále na očích. Přikládaly ale jeho velikosti nějaký význam při volbě partnera?

Po všech těch peprných dohadech to nakonec vypadá, že ano. Brian Mautz z Ottawské univerzity a jeho spolupracovníci na počítači vygenerovali stovky různých mužských postav s penisem. Poté oslovili 105 australských žen heterosexuálního založení, aby ohodnotily sexuální přitažlivost náhodně vybraných postav. Ukázalo se, že ženy rozhodně berou velikost penisu v potaz. Možná odráží hladinu testosteronu majitele a pro ženy by mohl být indikátorem věku a zdraví partnera.

PNAS online 8. 4. 2013

MOLEKULÁRNÍ GENETIKA

Latimérie podivná přeci jenom živou fosilií?

Neuvěřitelné latimérie byly už od svého objevu v předvečer druhé světové války ocejchovány jako živé fosilie, jejichž linie zmizela na 70 milionů let. Na první pohled sice vypadají jako zamrzlé v čase, až doposud ale nebylo jasné, jak je na tom jejich genom.

Kerstin Lindblad-Tohová z univerzity v Uppsale s početným týmem kolegů nedávno publikovala přečtený genom latimérie podivné, z něhož vyplývá, že se geny kódující proteiny u lalokoploutvých vyvíjejí kupodivu pomaleji, nežli u blízce příbuzných čtyřnožců. Těm jsou podle analýzy genomů ještě příbuznější bahníci, ale jejich genomy jsou gigantické a prozatím nepřístupné detailní analýze.

Nature 496, 311–316, 2013

VÝVOJOVÁ BIOLOGIE

Ektopické oči fungují bez spojení s mozkem

Proslulé drápatky vodní (Xenopus laevis) už zažily bezpočet rozmanitých experimentů. Mezi ty bizarnější se nedávno zařadila i transplantace vyoperovaných očí pulců a transplantovaných na velmi nezvyklé místo.

Pustili se do toho Douglas Blackiston a Michael Levin z Centra pro regenerativní a vývojovou biologii Tuftovy univerzity v Bostonu. Vyoperovali pulcům zárodky vyvíjecích se očí, čímž je spolehlivě oslepili, aby jim pak vzápětí tyto oči, označené světélkujícími proteiny, voperovali na ocas.

Když pak Blackiston a Levin experimentovali s pulci v akváriu, zjistili, že téměř pětina jejich pulců vnímá ektopickým okem na ocasu rozdíl mezi červeným a modrým světlem. Na to, že voperované oči nebyly spojené s mozkem, ale pouze optickými nervy přirostly k páteři, to byl bezesporu pozoruhodný výkon.

J. Exp. Biol. 216, 1031–1040, 2013

MOLEKULÁRNÍ GENETIKA

Bublinatky se zbavily „odpadní“ DNA

Genom rostlin obvykle v průběhu historie bobtná. Čas od času se zduplikuje a také se v něm nenasytně množí mobilní elementy. Elegantní masožravé bublinatky (Utricularia) se tomu ale dokázaly vzepřít.

Zjistili to L. Herrera-Estrella z mexické laboratoře LANGEBIO, V. Albert z Univerzity v Buffalu a jejich početní kolegové, když přečetli skromný genom bublinatky (Utricularia gibba). Zahrnuje jenom 82 milionů párů bází, ale přesto obsahuje cca 28 500 genů, což je zhruba stejně jako u vinné révy s genomem o velikosti 490 milionů párů bází či u rajčete, jehož genom čítá 780 milionů párů bází.

Jak to? Genom bublinatky obsahuje pouze 3 procenta nekódující DNA, což je ranou pod pás úvahám o nepostradatelnosti velkého množství nekódující DNA. Bublinatky stovky milionů párů bází odpadní DNA očividně nepotřebují.

Nature online 12. 5. 2013

BIOENERGETIKA

Umělá fotosyntéza s lesem nanodrátků

Prastará fotosyntéza je svůdný proces, který neodolatelně vábí nanotechnology. Kdo by nechtěl sestavit biomimetický systém, schopný s podporou slunečního záření přeměnit oxid uhličitý a vodu na energií bohatý cukr?

Snaží se o to i Peidong Yang z Lawrenceho federální laboratoře a z Kalifornské univerzity v Berkeley. Jeho tým vyvinul plně integrovaný nanosystém, který zvládne fotolýzu vody. Představuje ho les polovodičových nanodrátků, který funguje podobně jako fotosystémy v chloroplastech. Jednotlivé stromy tohoto lesa mají kmen z křemíku, který hraje roli fotokatody vytvářející vodík, zatímco větve z oxidu titaničitého představují fotoanodu uvolňující kyslík.

Jsou to zatím skromné počátky a výkon lesa nanodrátků nedosahuje kvalit fosilních paliv, ale umělá fotosyntéza založená na nanotechnologiích je přesto velkým příslibem pro solární energetiku.

Nano Letters online 6. 5. 2013

HISTORIE

Byli lidé viktoriánské éry inteligentnější než my?

Historici vyzdvihují dobu panování královny Viktorie (vládla v letech 1836– 1901) jako jedno z nejproduktivnějších v lidské historii. Osobnosti tehdy chrlily myšlenky, nápady a objevy jako na běžícím pásu.

Michal Woodley s kolegy z Univerzity v Umeå dokonce pojal podezření, že lidé té doby byli inteligentnější než my. Jejich IQ bez použití stroje času změříme jen těžko, badatelé ale odvážně nahradili klasické IQ testy analýzou studií reakční doby, které se uskutečnily v letech 1884 až 2004. Délka reakční doby by přitom měla odpovídat inteligenci.

A jak si stojíme? Podle výsledků Woodleyho týmu to není žádná sláva. Jak ženy, tak i muži si v reakční době od viktoriánské éry pohoršili ze 188 na 261, respektive ze 183 na 253 milisekund. Otázkou ovšem zůstává, jak důvěryhodné mohou být stoleté pokusy a jak spolehlivě vypovídá reakční doba o inteligenci testovaných osob.

Intelligence online 7. 5. 2013