Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Islandský Lakagígar před 230 lety

 |  6. 6. 2013
 |  Vesmír 92, 332, 2013/6

Nápadné atmosférické úkazy a jevy roku 1783

Každého klimatického historika při studiu dat z našeho území jistě zaujmou často až neskutečně křiklavé záznamy z druhé poloviny r. 1783, které svorně popisují časté výskyty nápadně červených a krvavých západů slunce, červených zabarvení měsíce i hvězd a barvitě líčí výskyty strašlivých celodenních hustých mlh. Zejména ve vesnických kronikách, hospodářských záznamech a memoárových zápiscích venkovského původu se to těmito zprávami doslova hemží. V lidových popisech se v těchto případech setkáváme s květnatými a zvědavost provokujícími označeními, jako jsou: denní tmy, nebeské kouře, suché kouře, suché mlhy, nebeské zákaly, nebeské smutné požáry či stavy Höhenrauch. Tyto neobvyklé, ale právě v druhé polovině r. 1783 velmi často se vyskytující úkazy a jevy přirozeně nemohly uniknout pozornosti našich slavných lidových písmáků a kronikářů, jakými byli např. milčický rychtář František Jan Vavák, Jiřík Čermák Českobrodský či hodonínský farář Karel Bernard Hein, a početné skupině dalších lidových pozorovatelů.

Z dobových zajímavých popisů uvedu alespoň jeden příklad za všechny. Při terénním sběru klimatohistorických dat jsem jej v roce 1982 objevil ve staré školní kronice jihočeského městečka Velešín (viz též Vesmír 63, 328, 1984/11): …okolo 19. června začaly se velmi hrozné a strašlivé mlhy na obloze a trvaly okolo 6 neděl tak, že mnohokrát slunce od té mlhy zastíněno bylo a jenom tak na způsob červeného kolečka velmi málo barvy k spatření bylo. Kaple sv. Jána [Pozn.: V obci Svatý Jan nad Malší, která leží jihovýchodně od Velešína, je tato kaple nápadnou dominantou zdejšího kraje.], která na dost blízku leží, mnohokrát celý den k spatření nebyla. Mezitím pak ale bouřky neslýchané a velmi strašlivé, tak i škodlivé byly… Pod těmi mlhy ale obilí velmi dobrý zrůst mělo.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Zdeněk Vašků

Doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., (*1944 – †2019) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (dnes Česká zemědělská univerzita v Praze) a geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se kulturně-technickým inženýrstvím v krajině, klimatologií a půdoznalstvím. Přednáší na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Napsal knihy Velký pranostikon (1998, 2002), Základní druhy průzkumů pro krajinné inženýrství, využití a ochranu krajiny (2008 a 2012), Umění pojmenovat (2011) a spolu s V. Cílkem aj. Svobodou Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české (2003) a Hold slunci, dešti, půdě a pluhu (2014).
Vašků Zdeněk

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...