Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Islandský Lakagígar před 230 lety

 |  6. 6. 2013
 |  Vesmír 92, 332, 2013/6

Nápadné atmosférické úkazy a jevy roku 1783

Každého klimatického historika při studiu dat z našeho území jistě zaujmou často až neskutečně křiklavé záznamy z druhé poloviny r. 1783, které svorně popisují časté výskyty nápadně červených a krvavých západů slunce, červených zabarvení měsíce i hvězd a barvitě líčí výskyty strašlivých celodenních hustých mlh. Zejména ve vesnických kronikách, hospodářských záznamech a memoárových zápiscích venkovského původu se to těmito zprávami doslova hemží. V lidových popisech se v těchto případech setkáváme s květnatými a zvědavost provokujícími označeními, jako jsou: denní tmy, nebeské kouře, suché kouře, suché mlhy, nebeské zákaly, nebeské smutné požáry či stavy Höhenrauch. Tyto neobvyklé, ale právě v druhé polovině r. 1783 velmi často se vyskytující úkazy a jevy přirozeně nemohly uniknout pozornosti našich slavných lidových písmáků a kronikářů, jakými byli např. milčický rychtář František Jan Vavák, Jiřík Čermák Českobrodský či hodonínský farář Karel Bernard Hein, a početné skupině dalších lidových pozorovatelů.

Z dobových zajímavých popisů uvedu alespoň jeden příklad za všechny. Při terénním sběru klimatohistorických dat jsem jej v roce 1982 objevil ve staré školní kronice jihočeského městečka Velešín (viz též Vesmír 63, 328, 1984/11): …okolo 19. června začaly se velmi hrozné a strašlivé mlhy na obloze a trvaly okolo 6 neděl tak, že mnohokrát slunce od té mlhy zastíněno bylo a jenom tak na způsob červeného kolečka velmi málo barvy k spatření bylo. Kaple sv. Jána [Pozn.: V obci Svatý Jan nad Malší, která leží jihovýchodně od Velešína, je tato kaple nápadnou dominantou zdejšího kraje.], která na dost blízku leží, mnohokrát celý den k spatření nebyla. Mezitím pak ale bouřky neslýchané a velmi strašlivé, tak i škodlivé byly… Pod těmi mlhy ale obilí velmi dobrý zrůst mělo.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Zdeněk Vašků

Doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., (*1944) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (dnes Česká zemědělská univerzita v Praze) a geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se kulturně-technickým inženýrstvím v krajině, klimatologií a půdoznalstvím. Přednáší na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Napsal knihy Velký pranostikon (1998, 2002), Základní druhy průzkumů pro krajinné inženýrství, využití a ochranu krajiny (2008 a 2012), Umění pojmenovat (2011) a spolu s V. Cílkem a J. Svobodou Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české (2003) a Hold slunci, dešti, půdě a pluhu (2014).
Vašků Zdeněk

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné