Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Islandský Lakagígar před 230 lety

 |  6. 6. 2013
 |  Vesmír 92, 332, 2013/6

Nápadné atmosférické úkazy a jevy roku 1783

Každého klimatického historika při studiu dat z našeho území jistě zaujmou často až neskutečně křiklavé záznamy z druhé poloviny r. 1783, které svorně popisují časté výskyty nápadně červených a krvavých západů slunce, červených zabarvení měsíce i hvězd a barvitě líčí výskyty strašlivých celodenních hustých mlh. Zejména ve vesnických kronikách, hospodářských záznamech a memoárových zápiscích venkovského původu se to těmito zprávami doslova hemží. V lidových popisech se v těchto případech setkáváme s květnatými a zvědavost provokujícími označeními, jako jsou: denní tmy, nebeské kouře, suché kouře, suché mlhy, nebeské zákaly, nebeské smutné požáry či stavy Höhenrauch. Tyto neobvyklé, ale právě v druhé polovině r. 1783 velmi často se vyskytující úkazy a jevy přirozeně nemohly uniknout pozornosti našich slavných lidových písmáků a kronikářů, jakými byli např. milčický rychtář František Jan Vavák, Jiřík Čermák Českobrodský či hodonínský farář Karel Bernard Hein, a početné skupině dalších lidových pozorovatelů.

Z dobových zajímavých popisů uvedu alespoň jeden příklad za všechny. Při terénním sběru klimatohistorických dat jsem jej v roce 1982 objevil ve staré školní kronice jihočeského městečka Velešín (viz též Vesmír 63, 328, 1984/11): …okolo 19. června začaly se velmi hrozné a strašlivé mlhy na obloze a trvaly okolo 6 neděl tak, že mnohokrát slunce od té mlhy zastíněno bylo a jenom tak na způsob červeného kolečka velmi málo barvy k spatření bylo. Kaple sv. Jána [Pozn.: V obci Svatý Jan nad Malší, která leží jihovýchodně od Velešína, je tato kaple nápadnou dominantou zdejšího kraje.], která na dost blízku leží, mnohokrát celý den k spatření nebyla. Mezitím pak ale bouřky neslýchané a velmi strašlivé, tak i škodlivé byly… Pod těmi mlhy ale obilí velmi dobrý zrůst mělo.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Zdeněk Vašků

Doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., (*1944 – †2019) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (dnes Česká zemědělská univerzita v Praze) a geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se kulturně-technickým inženýrstvím v krajině, klimatologií a půdoznalstvím. Přednáší na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Napsal knihy Velký pranostikon (1998, 2002), Základní druhy průzkumů pro krajinné inženýrství, využití a ochranu krajiny (2008 a 2012), Umění pojmenovat (2011) a spolu s V. Cílkem aj. Svobodou Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české (2003) a Hold slunci, dešti, půdě a pluhu (2014).
Vašků Zdeněk

Doporučujeme

Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...
(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné