Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Genetické modifikace, rakovina a Séralini

 |  6. 6. 2013
 |  Vesmír 92, 325, 2013/6

Na podzim roku 2012 obletěly svět šokující fotografie pokusných potkanů s tělíčky znetvořenými obludnými nádory. Doprovodný text oznamoval, že takovéhle nádory narostly pokusným zvířatům, protože byla krmena geneticky modifikovanou kukuřicí.

K vyděšení laické veřejnosti to bohatě stačilo. To byl také zřejmě záměr autorů studie,1) z níž byly fotografie převzaty.

Plodiny odolné k herbicidům

Gilles-Eric Séralini publikoval výsledky pokusu, v kterém potkani kmene Sprague-Dawley dlouhou dobu konzumovali buď krmivo s obyčejnou kukuřicí, nebo krmivo s přídavkem geneticky modifikované kukuřice2) odolné vůči herbicidu glyfosátu,3) popřípadě krmivo s přídavkem tohoto herbicidu.

Red. poznámka, aktulaizace - listopad 2013: Publikace Séraliniho et al. byla (z důvodů citovaných v tomto článku) retrahována. DOI: 10.1016/j.fct.2012.08.005

Geneticky modifikované plodiny odolné k herbicidům se v mnoha zemích pěstují na velkých plochách a například u sóji už zajišťují většinu celosvětové sklizně. Pěstování těchto plodin je výhodné pro zemědělce, protože jim usnadňuje boj s plevely. Porost je možné postříkat herbicidem, který ničí bez výjimky jakýkoli plevel a na poli ponechá jen plodinu, která je díky cíleně navozené změně dědičné informace k tomuto herbicidu odolná. Zvířata a lidé pak konzumují geneticky modifikovanou kukuřici se stopami použitého totálního herbicidu.

Ačkoli jsou všechny geneticky modifikované plodiny před schválením pro pěstování a využití ke krmivářským a potravinářským účelům velmi důkladně prověřovány, panuje vůči nim především v západní Evropě značný odpor. Odpůrci geneticky modifikovaných plodin však mají k dispozici jen málo solidních vědeckých důkazů, o něž by se mohli opřít. Naopak drtivá většina studií jednoznačně prokazuje, že konzumace geneticky modifikovaných plodin nepřináší zvířatům ani lidem větší zdravotní rizika, než jaká se pojí s konzumací geneticky nemodifikovaných plodin.

Jedním z mála týmů, které přinášejí důkazy o škodlivosti konzumace geneticky modifikovaných plodin, jsou vědci vedení Gilesem- Ericem Séralinim. Tyto důkazy ale zatím nikdy neobstály při zevrubnější analýze. Nová studie dokazující, že potkani konzumující kukuřici odolnou ke glyfosátu nebo kukuřici s příměsí tohoto herbicidu trpí ve zvýšené míře rakovinou, není v tomto ohledu výjimkou.

Prapodivná studie

Séralini prezentuje jako velkou přednost své studie dlouhodobé sledování. Podle francouzského toxikologa dlouhodobá studie věrněji odráží reálnou situaci, kdy jsou zvířata krmena po většinu svého života geneticky modifikovanými plodinami nebo kdy lidé konzumují tyto plodiny po celá desetiletí. Kritici studie ale považují právě délku pozorování v souvislosti s použitým kmenem potkanů za velkou slabinu. Potkani Sprague-Dawley jsou k nádorům velmi náchylní a už čtyřicet let se ví, že ve věku 18 měsíců lze odhalit zhoubné nádory bezmála u poloviny zvířat.

Nyní vidíte 51 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal už v roce 1688 William...
Můj život s viry

Můj život s viry

Michal Anděl  |  4. 5. 2020
Když jsem byl malý kluk, rodiče se báli, že děti mohou onemocnět poliomyelitidou, tedy dětskou obrnou. Dětem kvůli ní atrofovaly svaly na...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva, Jiří Langer  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné