Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Co dělat, když vyteče DNA ?

Cyklické di-nukleotidy v buněčné signalizaci živočichů
 |  6. 6. 2013
 |  Vesmír 92, 363, 2013/6

DNA je velice užitečná molekula uchovávající informaci o tom, jak máme budovat své tělo. Zatímco RNA plní řadu speciálních úkolů v různých částech buňky, DNA je soustředěna hlavně do jádra. Pokud se objeví v cytoplazmě, značí to nějaký problém.

Stává se tak v případě, že je buňka poškozena nebo napadena nějakým virem či bakterií. Odpovědí je v řadě tkání produkce signálních látek ze skupiny interferonů 1. typu. Tyto molekuly alarmují různé složky imunitního systému, varují okolní buňky a navozují všeobecný stav protivirové pohotovosti.1)

Zachytit cizorodou nukleovou kyselinu v cytoplazmě je tedy užitečná dovednost. Donedávna ovšem nebylo vůbec jasné, jakým způsobem to buňka zvládá. Naše znalosti o signální dráze, kterou se předává informace o průniku DNA do cytoplazmy, měly značné mezery. Už delší dobu je známo, že důležitým mezičlánkem je zde protein s názvem stimulátor interferonových genů (tedy zkráceně STING). Ten (jak ukazuje obrázek B) přes některé další proteiny aktivuje transkripční faktory IRF3 a NF-κB, které jsou zodpovědné mj. právě za produkci interferonu. Mnoho se ale nevědělo o tom, jak je spouštěn samotný STING.

Tento chybějící krok se rozhodl odhalit tým profesora Chena z Dallasu.2) Vyvinuli zajímavou techniku, při které do jedné populace buněk injikovali cizorodou DNA a po chvíli extrakt z jejich cytoplazmy přidali k jiné buněčné linii. Správně předpokládali, že DNA v původní linii aktivuje signální molekuly, které pak budou schopné spustit STING v cílových buňkách. Extrakt cytoplazmy potom vystavili působení enzymů ničících nukleové kyseliny a vysokou teplotou denaturovali proteiny. K jejich překvapení i takto upravený extrakt stále na STING působil. Bylo tedy jasné, že aktivátorem STING není ani protein, ani nukleová kyselina, ale nějaká termostabilní malá molekula.3) Podezřelých by mohlo být více.

Nyní vidíte 37 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D. (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Na Stockholmské univerzitě se v současnosti zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné