Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Co dělat, když vyteče DNA ?

Cyklické di-nukleotidy v buněčné signalizaci živočichů
 |  6. 6. 2013
 |  Vesmír 92, 363, 2013/6

DNA je velice užitečná molekula uchovávající informaci o tom, jak máme budovat své tělo. Zatímco RNA plní řadu speciálních úkolů v různých částech buňky, DNA je soustředěna hlavně do jádra. Pokud se objeví v cytoplazmě, značí to nějaký problém.

Stává se tak v případě, že je buňka poškozena nebo napadena nějakým virem či bakterií. Odpovědí je v řadě tkání produkce signálních látek ze skupiny interferonů 1. typu. Tyto molekuly alarmují různé složky imunitního systému, varují okolní buňky a navozují všeobecný stav protivirové pohotovosti.1)

Zachytit cizorodou nukleovou kyselinu v cytoplazmě je tedy užitečná dovednost. Donedávna ovšem nebylo vůbec jasné, jakým způsobem to buňka zvládá. Naše znalosti o signální dráze, kterou se předává informace o průniku DNA do cytoplazmy, měly značné mezery. Už delší dobu je známo, že důležitým mezičlánkem je zde protein s názvem stimulátor interferonových genů (tedy zkráceně STING). Ten (jak ukazuje obrázek B) přes některé další proteiny aktivuje transkripční faktory IRF3 a NF-κB, které jsou zodpovědné mj. právě za produkci interferonu. Mnoho se ale nevědělo o tom, jak je spouštěn samotný STING.

Tento chybějící krok se rozhodl odhalit tým profesora Chena z Dallasu.2) Vyvinuli zajímavou techniku, při které do jedné populace buněk injikovali cizorodou DNA a po chvíli extrakt z jejich cytoplazmy přidali k jiné buněčné linii. Správně předpokládali, že DNA v původní linii aktivuje signální molekuly, které pak budou schopné spustit STING v cílových buňkách. Extrakt cytoplazmy potom vystavili působení enzymů ničících nukleové kyseliny a vysokou teplotou denaturovali proteiny. K jejich překvapení i takto upravený extrakt stále na STING působil. Bylo tedy jasné, že aktivátorem STING není ani protein, ani nukleová kyselina, ale nějaká termostabilní malá molekula.3) Podezřelých by mohlo být více.

Nyní vidíte 37 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...
(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné