Změny chuti k jídlu po antipsychotikách

Jestliže je něco opravdu dobré, je to buď nelegální, nemorální, nebo se po tom tloustne.

Antipsychotika nové generace jsou eticky čistá, legálně posvěcená, na rozdíl od předcházejících nevyvolávají extrapyramidové příznaky ani poruchy pohybů (např. třes, záškuby…), zato se po jejich podání objevují výrazné přírůstky hmotnosti, někdy až metabolický syndrom. Tyto skutečnosti vedou ke snížení důvěry v ně a mnoho recidiv psychotických poruch je důsledkem spontánního vysazení medikace kvůli těmto nežádoucím účinkům.

Bylo vypracováno několik strategií směřujících ke kontrole hmotnosti, ev. k redukci nadváhy, většina z nich však má jen omezený a dočasný efekt, protože nepostihuje celou šíři biologických, psychologických a sociálních faktorů, které se na váhovém přírůstku podílejí. Je sice jasné, že největší podíl na něm má zvýšená chuť k jídlu, ta se ale může různě prosazovat v řadě rozličných situací s nestejnou mírou psychosociální zátěže i souběžných biologických faktorů.

Jednou z nepříznivých biologických okolností, které mohou hrát také roli, je časté nadužívání kanabinoidů u léčené populace. Endogenní kanabinoidy mají metabolické účinky a jsou zapojeny v mechanismech ovlivňujících chuť k jídlu a tělesnou hmotnost. Centrální i periferní stimulace tohoto systému má za následek procesy vedoucí k zvyšování hmotnosti, k lipogenezi, inzulinové rezistenci, dyslipidémii a porušené glycidové toleranci.²⁾ Vnější stimulace tyto procesy podporuje.

Ursula Wemeke ze švédské Universitate Umeå s londýnskými spolupracovníky doporučuje v rozsáhlé teoretické studii klást důraz také na tento aspekt behaviorálních programů zaměřených na udržení standardní hmotnosti, popř. na obtížnější návrat k její původní velikosti. Plánovaná úprava režimu by měla zahrnovat:

1. Diety, které navzdory energetické redukci nepovedou ke zvýšení chuti k jídlu. Upozorňuje zejména na význam leptinu, jehož koncentrace poklesnou s úbytkem tukové tkáně, a logicky proto navrhuje nízkosacharidovou, současně však na tuky bohatou dietu, ev. varianty podle Atkinsona.

2. Podle možnosti se vyhnout preparátům s anticholinergním účinkem, jehož důsledkem je zvýšená žízeň, často dezinterpretovaná jako hlad. Pacienti také mohou nevědomky zvyšovat svůj energetický přísun pitím kaloricky bohatých nápojů, jakými jsou například džusy nebo některé limonády s obsahem cukru. Sucho v ústech vyvolává potřebu zapíjet sousta, přičemž je často snědena větší porce.

3. Odvracet pacienty od zneužívání kanabinoidů. Kanabis podporuje chuť k jídlu, zejména na sladké a chutné pokrmy.³⁾ Delta (9)-tetrahydrocannabinol (THC) je v řadě zemí schválen jako medikace pro léčení zvracení a nausey po podání chemoterapie nebo pro léčení nechutenství vedoucího ke kachexii například při AIDS.⁴⁾ Tím spíše bude chuť k jídlu podporovat u pacientů, u nichž je v důsledku blokády dopaminu snížen pocit odměny z nc. accumbens.

4. Přidat do medikace obezitou ohrožených pacientů perorální antidiabetikum metformin,⁵⁾ který působí především na AMPK, což je adenosin monofosfátem aktivovaná proteinkináza, která funguje jako hypotalamický senzor. Při nižších koncentracích ATP podporuje jeho produkci a také příjem potravy, blokuje anabolické metabolické cesty a otevírá cesty katabolické. Je-li ATP nadbytek, je AMPK inaktivní, což vede k poklesu příjmu potravy. Její aktivita je v hypotalamu odlišná od aktivity v jiných tkáních, například metformin ji tlumí v hypotalamu, ale aktivuje v kosterním svalu.