Ohrožený oceán

Český rozhlas, Akademie věd České republiky a časopis Vesmír uspořádaly 20. března 2013 v budově AV ČR na Národní 3 v Praze veřejnou besedu s názvem Ohrožený oceán.

Hosty byli geograf a hydrolog prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc., hydrobiolog doc. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D., (oba z Přírodovědecké fakulty UK v Praze) a klimatolog RNDr. Jan Pretel, CSc., (vědecký tajemník ČHMÚ), moderovala Tamara Urválková (Český rozhlas, Tvůrčí skupina popularizace vědy a techniky). Přinášíme několik úvodních vět.

„Lidskou aktivitou nedotčená zůstavají dnes pouhá 4 % moří“ byl podtitulek besedy, kterou Tamara Urválková uvedla slovy: „Oceány se na naší planetě vyvíjejí miliony let, ale člověku stačilo pár desetiletí, aby narušil jejich rovnováhu… V posledních letech se hovoří o ohrožení oceánů lidmi – jsou tyto hrozby vážné?“

Bohumír Janský: Německý oceánograf Gottfried Hempel řekl po celoživotní dráze v oceánografických institutech v Hamburku a Kielu, že když začínal svou výzkumnou dráhu, nikdy by nevěřil, že oceán může zahynout lidskou rukou. Vždycky si říkal: „Oceán to zvládne.“ Při odchodu do penze ale řekl: „Ano, věřím, že jsme schopni oceán zničit.“ Samozřejmě nemyslel celý oceán, ale jen některé jeho části. Jsou oblasti světového oceánu, které jsou obrovsky narušené, ale existují ještě nádherná místa člověkem nedotčená. Poměr se však stále zvrhává v neprospěch oceánů.

Adam Petrusek: Lidé nejsou schopni zahubit oceán – život v něm. To však neznamená, že nedokážou změnit to, jak život v oceánu vypadá. Ať budeme dělat cokoli, bakterie v mořích přežijí všechno. To ovšem neznamená, že všechno přežijí tuňáci, velcí žraloci, korálové útesy… Život v oceánech byl před miliardami let, bude tam i po nás, ale lidská činnost může skutečně změnit to, jak vypadají struktury ekosystému, potravní sítě a třeba i to, jak život v oceánech ovlivňuje tvorbu mraků a srážek (viz rovněž článek na s. 286).

Jan Pretel: Oceán má pro globální klima nesmírný význam už jenom proto, že tvoří zhruba dvě třetiny povrchu planety. Oceány jsou méně prozkoumány než pevnina. Klimatologové a meteorologové odjakživa stavěli stanice na pevnině, oceánských měření bylo vždy výrazně méně. V posledních dvaceti třiceti letech se oceánu věnuje vyšší pozornost, dokumentuje to, že počet stanic se zdvoj- až ztrojnásobil. Nevěřím, že v budoucnu dojde k destrukci celé planety, v tom jsem velmi optimistický…

Bohumír Janský: Záleží na tom, kde se v oceánu nacházíme. V polárních oblastech je určitě dopad změny klimatu výraznější. Když máme na mysli lidskou činnost, můžeme uvádět místa s drastickým vlivem člověka. Jsou to především okrajová moře, Středozemní moře. Jsou to místa, kde jsou vypouštěny nečištěné odpady. Neexistuje velké město na pobřeží Afriky, které by mělo kvalitní čistírnu odpadních vod. Desetiletí se chrlí veškeré odpady velkoměst – např. Kalkaty, Bombaje, Karáčí, Dar es Salaamu – přímo do oceánu. Peruánská Lima s osmi miliony obyvatel nemá žádnou čistírnu odpadních vod. Nákladní auta zvrhávají pevné odpady z pobřežních ramp. Uchopí je Humboldtův proud a ten to někam odnese. A takových věcí je spousta…

Celý záznam je na http://www.leonardo.rozhlas.cz