Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Evoluce sbalování proteinů

 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 263, 2013/5

Sbalování proteinů (angl. protein folding) je děj, se kterým se příroda denně potýká. Z dlouhého řetízku aminokyselin se během krátké doby poskládá to správně tvarované klubko, jež potom může plnit příslušnou funkci.

Od chvíle, kdy se v koloběhu života objevily první proteiny, uběhly přibližně 4 miliardy let, a jak ukázala nedávno provedená počítačová analýza všech známých proteinových struktur, během této doby se rychlost sbalování proteinů významně měnila.

Proteiny jsou biomolekuly složené z několika typů stavebních kamenů – aminokyselin. Pořadí aminokyselin se nazývá primární strukturou proteinu a už toto pořadí často rozhoduje o funkci, již bude protein plnit. Podobně, jako lze provázek složit či poskládat nespočetně mnoha způsoby, existujei pro proteiny velké množství struktur. Jednoduchým výpočtem bychom zjistili, že pro řetězec složený z dvou set aminokyselin existuje přibližně 10190 teoreticky možných výsledných uspořádání.1) Příroda je z tohoto astronomického množství schopna vybrat správné uspořádání, a to obvykle během několika málo milisekund! Tato skutečnost bývá označována jako Levinthalův paradox a je předmětem intenzivního výzkumu.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Michal Kolář

RNDr. Michal H. Kolář, Ph.D., (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Za podpory Nadace Alexandera von Humboldta působil ve Výzkumném centru Jülich v Německu, odkud se přesunul do Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v Göttingenu. Od roku 2018 se na Vysoké škole chemicko‑technologické v Praze věnuje studentům a velkým biomolekulám. Rád cestuje vlakem a nejí rajčata.
Kolář Michal

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....