Evoluce sbalování proteinů

Sbalování proteinů (angl. protein folding) je děj, se kterým se příroda denně potýká. Z dlouhého řetízku aminokyselin se během krátké doby poskládá to správně tvarované klubko, jež potom může plnit příslušnou funkci.

Od chvíle, kdy se v koloběhu života objevily první proteiny, uběhly přibližně 4 miliardy let, a jak ukázala nedávno provedená počítačová analýza všech známých proteinových struktur, během této doby se rychlost sbalování proteinů významně měnila.

Proteiny jsou biomolekuly složené z několika typů stavebních kamenů – aminokyselin. Pořadí aminokyselin se nazývá primární strukturou proteinu a už toto pořadí často rozhoduje o funkci, již bude protein plnit. Podobně, jako lze provázek složit či poskládat nespočetně mnoha způsoby, existujei pro proteiny velké množství struktur. Jednoduchým výpočtem bychom zjistili, že pro řetězec složený z dvou set aminokyselin existuje přibližně 10¹⁹⁰ teoreticky možných výsledných uspořádání.¹⁾ Příroda je z tohoto astronomického množství schopna vybrat správné uspořádání, a to obvykle během několika málo milisekund! Tato skutečnost bývá označována jako Levinthalův paradox a je předmětem intenzivního výzkumu.