Za změnami metabolismu nastávajících matek stojí pravděpodobně střevní mikroflóra

V průběhu těhotenství dochází k celé řadě změn lidského imunitního systému a metabolismu. V časných fázích těhotenství dochází mimo jiné k  hromadění tělesného tuku, později následované sníženou citlivostí k  inzulinu. V časných fázích těhotenství je tedy zajištěna příprava na  pozdější energetické výdaje včetně období laktace. V pozdních fázích těhotenství navíc navozuje snížená senzitivita k inzulinu mírnou hyperglykemii nastávající matky, a tím optimalizaci přísunu živin plodu.

K mnoha identickým změnám dochází i v průběhu vzniku metabolického syndromu. O tom, že aktivita střevní mikroflóry může navodit metabolický syndrom nebo pro něj alespoň vytvořit vhodné predispozice, se ví již řadu let. Vliv střevní mikroflóry na změny metabolismu v těhotenství ale dosud zůstával poněkud stranou pozornosti. Zásadní příspěvek k této problematice nyní přinesl tým vědců z Cornellovy univerzity, který vyšetřil bakterie ve stolici 91 těhotných žen a následně sledoval je a  jejich děti až do věku čtyř let.

Vcelku očekávatelné bylo zjištění, že podobnost střevní mikroflóry dětí a mikroflóry mateřské rostla spolu s  věkem dětí. To by bylo snadno vysvětlitelné stravovacími návyky a  dlouhodobým sdílením stejného prostředí.

Průlomovým zjištěním ovšem bylo, že střevní mikroflóra nastávajících matek se mezi prvním a třetím trimestrem zcela zásadním způsobem změnila. V tomto období došlo k  výraznému rozrůznění střevní mikroflóry jednotlivých žen, k nárůstu početnosti proteobakterií a aktinobakterií a ke snížení počtu druhů zastoupených u jednotlivých žen. V třetím trimestru stouply zároveň hodnoty zánětlivých cytokinů a známky nedostatku energie. Když byla střevní mikroflóra žen v třetím trimestru přenesena do bezmikrobních myší, navodila v nich oproti mikroflóře žen v prvním trimestru výraznější tvorbu tukové tkáně a sníženou citlivost k inzulinu. Ke shodným změnám došlo nejen u žen zdravých, ale i u těch s těhotenskou cukrovkou, s obezitou, po užívání antibiotik nebo probiotik.

Změny, ke kterým dochází v průběhu těhotenství, se tedy odrážejí i ve složení střevní mikroflóry, jejíž proměna je schopna zpětnovazebnou smyčkou pozitivně ovlivňovat metabolismus hostitele. Střevní mikroflóra těhotných v třetím trimestru se mikrobiomu obézních podobá jen zčásti: společné je snížení druhové rozmanitosti, naopak zásadní odlišnosti jsou v taxonomické klasifikaci bakterií, které jsou s těmito dvěma stavy organismu spojeny. Porozumění mechanismům ovlivnění spektra střevní mikroflóry by mělo v budoucnu zcela jistě napomoci jak potlačení rozmáhající se obezity, diabetu a jiných metabolických chorob.

Koren O. a kol., Cell 150, 470–480, 2012