Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Stručně o dendrogeomorfologii

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 191, 2013/4

Tři latinské předpony, jedna vědecká disciplína. Zkoumá především aktivní gravitační procesy pomocí letokruhové analýzy. Je nejsilnější v přesném datování příčiny změny růstu stromu (kalendářní rok nebo dokonce sezona). Slabší je naopak v určení konkrétního procesu. Těmi jsou nejčastěji mury, laviny, sesuvy nebo skalní řícení. Ať už geomorfologický proces způsobí na stromu jizvu, prohnutí, obnažení kořenů nebo jejich zasypání, vždy se tato událost odrazí ve specifickém růstu stromu. Úkolem dendrogeomorfologa je tuto změnu rozpoznat, časově ji zařadit a dát ji do souvislosti s gravitačním procesem. Dostatečné množství vývrtů z ovlivněných stromů (jde o dendrologickou sondu pomocí Presslerova nebozezu do kmene stromu) leccos napoví i o celkové dynamice prostředí a periodě opakování geomorfologických událostí. Užitečné je to hlavně v oblastech, kde je nedostatek informací z jiných zdrojů, tedy v málo osídlených krajích. Stromy tak poté, co projdou dendrologickým výzkumem, přestávají být pouhými pamětníky a stávají se kronikáři.

DOI: 10.3188/szf.2004.0198

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

Martin Janda  |  30. 3. 2026
Že jsou rostliny geniálními „chemiky“, je po tisíciletí známá věc a jimi vyráběné „chemikálie“ využíváme prakticky ve všech našich činnostech. O...
Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...