Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Stručně o dendrogeomorfologii

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 191, 2013/4

Tři latinské předpony, jedna vědecká disciplína. Zkoumá především aktivní gravitační procesy pomocí letokruhové analýzy. Je nejsilnější v přesném datování příčiny změny růstu stromu (kalendářní rok nebo dokonce sezona). Slabší je naopak v určení konkrétního procesu. Těmi jsou nejčastěji mury, laviny, sesuvy nebo skalní řícení. Ať už geomorfologický proces způsobí na stromu jizvu, prohnutí, obnažení kořenů nebo jejich zasypání, vždy se tato událost odrazí ve specifickém růstu stromu. Úkolem dendrogeomorfologa je tuto změnu rozpoznat, časově ji zařadit a dát ji do souvislosti s gravitačním procesem. Dostatečné množství vývrtů z ovlivněných stromů (jde o dendrologickou sondu pomocí Presslerova nebozezu do kmene stromu) leccos napoví i o celkové dynamice prostředí a periodě opakování geomorfologických událostí. Užitečné je to hlavně v oblastech, kde je nedostatek informací z jiných zdrojů, tedy v málo osídlených krajích. Stromy tak poté, co projdou dendrologickým výzkumem, přestávají být pouhými pamětníky a stávají se kronikáři.

DOI: 10.3188/szf.2004.0198

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné