Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Se změnou klimatu ubude prostoru i endemitů

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 191, 2013/4

Modely změn v rostlinných populacích v souvislosti s globálními změnami aplikované na nejvyšší polohy evropských pohoří na něco zapomněly. Tím opomenutím je jejich dlouhodobé působení, jemuž budou populace vystaveny přinejmenším desítky let. Tým evropských ekologů vytvořil nový komplexní model pro predikci migrace subalpinských a alpinských rostlinných druhů pod vlivem klimatických změn.

Obecně se očekává, že se zvyšující se teplotou budou rostlinné druhy migrovat do vyšších zeměpisných nebo nadmořských výšek. Autoři studie tento obecný předpoklad zpřesnili a doplnili o řadu parametrů, které, jak se zdá, jsou pro předvídání vývoje subalpinské a alpinské vegetace během 21. století rozhodující. Jejich výsledky naznačují, že flóra Alp nad výškovou hranicí lesa se bude muset na konci 21. století spokojit s rozlohou menší o 44–50 %. Populace rostlinných druhů se navíc budou ve své reakci vůči změnám prostředí opožďovat. Většina zástupců (sub)alpinské flóry je dlouhověká a rozmnožuje se klonálně. Tento způsob existence jim umožňuje dlouhodobě přežívat na biotopech, které již dávno svými podmínkami neodpovídají jejich nárokům, a zpomalovat proces případné extinkce. Uvedený závěr je zároveň varováním před příliš optimistickými výhledy do příštích několika dekád, které jsou založené na relativně (po) malých změnách ve vegetaci zaznamenávaných v poslední době. Konečné důsledky klimatických změn ve vegetaci totiž nastanou se zpožděním několika desetiletí.

Ztrátou vhodných podmínek pro existenci budou postiženy jak druhy subalpinské tak alpinské. Z obou skupin se však změny nejvíce dotknou endemických rostlin, u nichž dojde k redukci jejich areálu o více než 80 %, a to v případě 75 % druhů. Je tomu tak z důvodu jejich nízké schopnosti disperze a jejich výskytu v oblastech nižších okrajových hřebenů Alp. Horské vrcholy mají kónický tvar, a to znamená, že i v případě, že by uvedené druhy dokázaly migrovat vzhůru, bude se jejich areál při pokračujících změnách klimatu stále zmenšovat až k nule. Což platí především pro zmíněné nižší okrajové partie Alp. Právě toto by měla být nejznepokojivější informace, protože endemické druhy představují přírodní dědictví, které je v rámci regionu unikátní a jehož ztráta je nevratná. Bohužel tento závěr neplatí pouze pro Alpy, ale pro většinu pohoří.

DOI: 10.1038/nclimate1514

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.