Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Se změnou klimatu ubude prostoru i endemitů

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 191, 2013/4

Modely změn v rostlinných populacích v souvislosti s globálními změnami aplikované na nejvyšší polohy evropských pohoří na něco zapomněly. Tím opomenutím je jejich dlouhodobé působení, jemuž budou populace vystaveny přinejmenším desítky let. Tým evropských ekologů vytvořil nový komplexní model pro predikci migrace subalpinských a alpinských rostlinných druhů pod vlivem klimatických změn.

Obecně se očekává, že se zvyšující se teplotou budou rostlinné druhy migrovat do vyšších zeměpisných nebo nadmořských výšek. Autoři studie tento obecný předpoklad zpřesnili a doplnili o řadu parametrů, které, jak se zdá, jsou pro předvídání vývoje subalpinské a alpinské vegetace během 21. století rozhodující. Jejich výsledky naznačují, že flóra Alp nad výškovou hranicí lesa se bude muset na konci 21. století spokojit s rozlohou menší o 44–50 %. Populace rostlinných druhů se navíc budou ve své reakci vůči změnám prostředí opožďovat. Většina zástupců (sub)alpinské flóry je dlouhověká a rozmnožuje se klonálně. Tento způsob existence jim umožňuje dlouhodobě přežívat na biotopech, které již dávno svými podmínkami neodpovídají jejich nárokům, a zpomalovat proces případné extinkce. Uvedený závěr je zároveň varováním před příliš optimistickými výhledy do příštích několika dekád, které jsou založené na relativně (po) malých změnách ve vegetaci zaznamenávaných v poslední době. Konečné důsledky klimatických změn ve vegetaci totiž nastanou se zpožděním několika desetiletí.

Ztrátou vhodných podmínek pro existenci budou postiženy jak druhy subalpinské tak alpinské. Z obou skupin se však změny nejvíce dotknou endemických rostlin, u nichž dojde k redukci jejich areálu o více než 80 %, a to v případě 75 % druhů. Je tomu tak z důvodu jejich nízké schopnosti disperze a jejich výskytu v oblastech nižších okrajových hřebenů Alp. Horské vrcholy mají kónický tvar, a to znamená, že i v případě, že by uvedené druhy dokázaly migrovat vzhůru, bude se jejich areál při pokračujících změnách klimatu stále zmenšovat až k nule. Což platí především pro zmíněné nižší okrajové partie Alp. Právě toto by měla být nejznepokojivější informace, protože endemické druhy představují přírodní dědictví, které je v rámci regionu unikátní a jehož ztráta je nevratná. Bohužel tento závěr neplatí pouze pro Alpy, ale pro většinu pohoří.

DOI: 10.1038/nclimate1514

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné