Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

„Obávaný“ herbivor

 |  7. 3. 2013
 |  Vesmír 92, 128, 2013/3

Už ako dieťa som zbožňoval dokumentárne filmy o prehistorických živočíchoch z produkcie britskej BBC. Po dinosauroch patrili k mojim najobľúbenejším filmy o obrovských nelietavých vtákoch z obdobia treťohôr. Jedným z nich bol rod Diatryma, ktorý v Novom Mexiku objavil a pomenoval slávny paleontológ E. D. Cope.

Tento rod je zrejme kongenerický s európskym rodom obrovitých vtákov Gastornis. Na južnej pologuli sa paralelne vyvíjala iná skupina nadrozmerných operencov – čeľaď Phorusrhacidae. K spoločným znakom týchto dvoch (resp. troch) skupín patrí obrovské telo, masívna hlava a gigantický zobák. Kým agilné telo robilo z Phorusrhacidov vrcholových predátorov juhoamerických pámp, zavalitá postava rodu Diatryma nasvedčovala skôr o opaku. Ukázalo sa, že tento rod sa od čeľade Phorusrhacidae diametrálne odlišuje anatómiou končatín a stavbou zobáka.

O dravosti rodu Diatryma sa v minulosti usudzovalo hlavne podľa nálezov obsahujúcich zvyšky týchto vtákov zmiešané s kosťami malých cicavcov (napr. koníka Hyracotherium), čo však nemusí nevyhnutne dokazovať, že ide o vzťah predátor-korisť. Svoju úlohu pritom zohrala aj istá fascinácia obrovskými rozmermi jedincov a nesprávna analógia s dravou juhoamerickou čeľaďou. Preto bol rod Diatryma dlhodobo označovaný za predátora, prinajmenšom za zdochlinožravca. Z nedávnych nálezov a analýzy stôp nájdených v americkom štáte Washington vyplýva, že tento „predátor“ vôbec nemal také dlhé pazúry, ako by sa patrilo na dravca. Aj pomerne krátke dolné končatiny slúžili skôr na nosenie ťažkého tela ako na naháňanie koristi. Zistenia vedcov podporujú dávnejšie teórie, že Diatryma bol vlastne herbivor a živil sa prevažne listami, ovocím a semenami.

Palaeontology 55, 1293–1305, 2012/6

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Mikula Peter

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...