Kapřivci a jejich přísavky

Kapřivci jsou nepříjemní ektoparazité ryb, kteří se živí seškrabováním povrchu kůže a sáním krve svých nebohých hostitelů. Ne nadarmo jsou anglicky nazýváni fish lice, tedy rybí vši.

Na rozdíl od pravých vší se však jedná o korýše z příbuzenstva jiných podivných parazitů – jazyčnatek. Příslušnost ke korýšům je ze vzezření kapřivců patrná už na první pohled. Tělo je kryto pevným karapaxem, zpod něhož do stran vybíhají čtyři páry hrudních končetin, sloužících k pohybu. Krátký zadeček je zakončen drobnou ploutvičkou. Dospělci nejsou nijak zdatnými plavci, většinu života tak stráví přichyceni na těle hostitele. K tomu jim slouží mohutné přísavné disky na prvním páru maxil. Jde skutečně o dokonalé přísavky – pohárkovité orgány s vystouplým okrajem a centrálním pístem, vytvářejícím nutný podtlak.

Otázka původu takto komplexních útvarů badatele trápila dlouho, avšak nabízené odpovědi nebyly příliš uspokojivé. Na základě externí morfologie většina autorů soudila, že přísavka vzniká z prvního článku maxily, několik dalších pak podezřívalo článek druhý. Jisté bylo, že plně vyvinuté orgány se objevují až u dospělců odvozených zástupců podtřídy Branchiura, zatímco u bazálního rodu Dolops, stejně jako u všech larev, nese první pár maxil pouze příchytné háčky. Studium larev tak skýtalo možnost poodhalit taje vzniku těchto doposud záhadných orgánů.