Chudé matky upřednostňují dcery

Triversova-Willardova hypotéza předpokládá nerovnoměrnou rodičovskou investici do dcer a synů v závislosti na fyzické kondici nebo sociálním statusu matky a reprodukčním potenciálu potomka.

Očekává se, že v polygynních společnostech, kde mají muži vyšší reprodukční rozptyl než ženy (což však do značné míry platí i pro sociálně monogamní společnosti), budou společensky výše postavené matky věnovat více péče svým synům. Syn představuje z hlediska inkluzivního fitness (budoucích vnoučat) pro rodiče jistý hazard, zatímco dcera je spíše sázkou na jistotu. Chudé matky by proto měly upřednostňovat dcery, u kterých se jim omezená rodičovská investice, kterou jsou jim schopny poskytnout, s větší pravděpodobností vrátí v podobě alespoň nějakých vnoučat.

Diferenciální péče o potomky různého pohlaví v podobě protežování synů (a častého zabíjení novorozených děvčátek) byla zdokumentovaná například u indických Bráhmanů. Opačnou situaci, kdy matky z chudších vrstev dané společnosti úzkostlivě pečují o své dcery, zatímco syny zanedbávají, známe například u afrických Mugokondů nebo v městských populacích maďarských Romů. (Proč do dcer více investují zrovna Romové žijící ve městech, a to konkrétně tak, že jim umožňují déle studovat? Ve městech mají vzdělaná děvčata větší šanci nalézt si perspektivního ženicha.) Ať tak či onak, všechny dosavadní důkazy Triversovy-Willardovy hypotézy u lidí se zakládaly pouze na vědomém, volně ovlivnitelném jednání rodičů, projevujícím se buď na úrovni plánování investic (interrupce, infanticida), nebo na úrovni investic samotných (péče, výživa nebo poskytnuté vzdělání).