MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Pohlavní buňky z „univerzální buněčné suroviny“

 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 72, 2013/2

Japonští vědci vykultivovali z kmenových buněk myší spermie i vajíčka. Otevírají se nové možnosti pro léčbu neplodnosti i záchranu ohrožených druhů.

Pluripotentní buňky

Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za rok 2012 si odnesli ze Stockholmu zcela po zásluze britský biolog John Gurdon a japonský lékař Shinya Yamanaka. Oba přispěli zásadním způsobem k odhalení tajů tzv. pluripotence.

V těle dospělého člověka napočítáme asi 230 typů buněk – od neuronů mozku přes bílé krvinky až po buňky chrupavky v kolenním kloubu. Na počátku vývoje každého jedince ale stojí buňka jediná – oplozené vajíčko. Ta má schopnost proměny v kterýkoli z 230 typů buněk. A právě tuto vlastnost označují biologové za pluripotenci. Zjednodušeně je to schopnost buňky „vyučit se“ kterémukoli z 230 buněčných „řemesel“.

John Gurdon v roce 1962 užaslému světu ukázal, že specializovanou buňku lze vrátit do pluripotentního stavu, když se její jádro vnese do cytoplazmy vajíčka. Gurdon tak položil základ pro klonování živočichů, ale neměl tušení, jaké mechanismy tento „velký návrat“ specializované buňky (tzv. dediferenciaci) vyvolávají. Shinya Yamanaka v roce 2006 odhalil, že k dediferenciaci specializovaných buněk na buňky pluripotentní postačí aktivovat čtveřici proteinů náležejících mezi tzv. transkripční faktory.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...