Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Pohlavní buňky z „univerzální buněčné suroviny“

 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 72, 2013/2

Japonští vědci vykultivovali z kmenových buněk myší spermie i vajíčka. Otevírají se nové možnosti pro léčbu neplodnosti i záchranu ohrožených druhů.

Pluripotentní buňky

Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za rok 2012 si odnesli ze Stockholmu zcela po zásluze britský biolog John Gurdon a japonský lékař Shinya Yamanaka. Oba přispěli zásadním způsobem k odhalení tajů tzv. pluripotence.

V těle dospělého člověka napočítáme asi 230 typů buněk – od neuronů mozku přes bílé krvinky až po buňky chrupavky v kolenním kloubu. Na počátku vývoje každého jedince ale stojí buňka jediná – oplozené vajíčko. Ta má schopnost proměny v kterýkoli z 230 typů buněk. A právě tuto vlastnost označují biologové za pluripotenci. Zjednodušeně je to schopnost buňky „vyučit se“ kterémukoli z 230 buněčných „řemesel“.

John Gurdon v roce 1962 užaslému světu ukázal, že specializovanou buňku lze vrátit do pluripotentního stavu, když se její jádro vnese do cytoplazmy vajíčka. Gurdon tak položil základ pro klonování živočichů, ale neměl tušení, jaké mechanismy tento „velký návrat“ specializované buňky (tzv. dediferenciaci) vyvolávají. Shinya Yamanaka v roce 2006 odhalil, že k dediferenciaci specializovaných buněk na buňky pluripotentní postačí aktivovat čtveřici proteinů náležejících mezi tzv. transkripční faktory.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné