Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Pohlavní buňky z „univerzální buněčné suroviny“

 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 72, 2013/2

Japonští vědci vykultivovali z kmenových buněk myší spermie i vajíčka. Otevírají se nové možnosti pro léčbu neplodnosti i záchranu ohrožených druhů.

Pluripotentní buňky

Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za rok 2012 si odnesli ze Stockholmu zcela po zásluze britský biolog John Gurdon a japonský lékař Shinya Yamanaka. Oba přispěli zásadním způsobem k odhalení tajů tzv. pluripotence.

V těle dospělého člověka napočítáme asi 230 typů buněk – od neuronů mozku přes bílé krvinky až po buňky chrupavky v kolenním kloubu. Na počátku vývoje každého jedince ale stojí buňka jediná – oplozené vajíčko. Ta má schopnost proměny v kterýkoli z 230 typů buněk. A právě tuto vlastnost označují biologové za pluripotenci. Zjednodušeně je to schopnost buňky „vyučit se“ kterémukoli z 230 buněčných „řemesel“.

John Gurdon v roce 1962 užaslému světu ukázal, že specializovanou buňku lze vrátit do pluripotentního stavu, když se její jádro vnese do cytoplazmy vajíčka. Gurdon tak položil základ pro klonování živočichů, ale neměl tušení, jaké mechanismy tento „velký návrat“ specializované buňky (tzv. dediferenciaci) vyvolávají. Shinya Yamanaka v roce 2006 odhalil, že k dediferenciaci specializovaných buněk na buňky pluripotentní postačí aktivovat čtveřici proteinů náležejících mezi tzv. transkripční faktory.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné