Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Pohlavní buňky z „univerzální buněčné suroviny“

 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 72, 2013/2

Japonští vědci vykultivovali z kmenových buněk myší spermie i vajíčka. Otevírají se nové možnosti pro léčbu neplodnosti i záchranu ohrožených druhů.

Pluripotentní buňky

Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za rok 2012 si odnesli ze Stockholmu zcela po zásluze britský biolog John Gurdon a japonský lékař Shinya Yamanaka. Oba přispěli zásadním způsobem k odhalení tajů tzv. pluripotence.

V těle dospělého člověka napočítáme asi 230 typů buněk – od neuronů mozku přes bílé krvinky až po buňky chrupavky v kolenním kloubu. Na počátku vývoje každého jedince ale stojí buňka jediná – oplozené vajíčko. Ta má schopnost proměny v kterýkoli z 230 typů buněk. A právě tuto vlastnost označují biologové za pluripotenci. Zjednodušeně je to schopnost buňky „vyučit se“ kterémukoli z 230 buněčných „řemesel“.

John Gurdon v roce 1962 užaslému světu ukázal, že specializovanou buňku lze vrátit do pluripotentního stavu, když se její jádro vnese do cytoplazmy vajíčka. Gurdon tak položil základ pro klonování živočichů, ale neměl tušení, jaké mechanismy tento „velký návrat“ specializované buňky (tzv. dediferenciaci) vyvolávají. Shinya Yamanaka v roce 2006 odhalil, že k dediferenciaci specializovaných buněk na buňky pluripotentní postačí aktivovat čtveřici proteinů náležejících mezi tzv. transkripční faktory.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...