Největší Čech je Moravan Polášek

Tak jako jinde se i v naší populaci několik málo příjmení velmi často opakuje, zatímco drtivá většina z více než 360 tisíc evidovaných jmen (uvažujeme-li zvláště mužské a ženské varianty téhož příjmení) je zastoupena řídce.

Naprostá většina příjmení je zároveň územně koncentrována. Platí to i o těch nejčetnějších, byť ty se koncentrují v rámci rozsáhlejších území. To tolik nevnímáme, neboť o rozmístění příjmení máme nutně nereprezentativní povědomí, které je omezeno zejména na naše blízké okolí. Vzácností jsou naopak rovnoměrně rozmístěná příjmení.

Prostorové rozrůznění příjmení je podmíněno rozdíly v praktikách pojmenovávání, minulými migracemi a mnoha dalšími historickými, geografickými, demografickými a jinými vlivy. Díky jejich spolupůsobení dnes můžeme informaci obsaženou v kombinaci příjmení a četnostech jejich výskytu považovat za unikátní kód populace každého místa a regionu. Příjmení jsou součástí jazyka a v leckterých z nich jsou obsaženy přímé či nepřímé informace o etnicitě; jejich variabilita odráží etno-kulturní strukturu dané populace.¹⁾ Obdobně jako Y-chromozom se příjmení zpravidla dědí po otci, a proto jsou i přes řadu rušivých vlivů a podstatně kratší historii studována jako nepravý genetický znak, jehož variabilita může odrážet určité aspekty biologické (geneticko-genealogické) struktury populace.²⁾ Pokud připustíme, že etno-kulturní a populačně-biologická variabilita spolu mohou souviset a především se určitým způsobem „překrývat“ v prostoru,³⁾ může hodnocení rozmístění příjmení zprostředkovaně zachycovat celkovou populační strukturu.

Zjevná příbuznost příjmení

Zejména v menších obcích můžeme typická místní příjmení dobře identifikovat na hřbitovech, kde se mnohdy nápadně opakují náhrobky s několika specifickými jmény. Lze předpokládat, že nositelé těchto jmen se v okolí potkávají již po generace. U takových příjmení lze proto očekávat vyšší pravděpodobnost, že jsou vzájemně nějakým způsobem příbuzná. Byť alespoň občas patrně nezůstalo jen u potkávání, není zde nutně uvažována příbuznost rodová. Jde o vyšší pravděpodobnost, že nositelé těchto příjmení (pozn. red.: rozdílných) sdílejí určité společné znaky, podle nichž bývají lidské populace územně strukturovány.