Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jak se chladí hovniválové

 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 68, 2013/2

V suchých horkých oblastech je povrch půdy ve dne rozpálen až na 60 °C, což pro menší živočichy představuje smrtelné nebezpečí. Někteří to řeší noční aktivitou, jiní, jako pouštní mravenci, stráví tři čtvrtiny času na stéblech trávy a jen čtvrtinu pobíháním po zemi nebo si občas „plivnou“ na nohy. Vrubouni, kteří si v jižní Africe válejí svou kuličku z trusu velkých býložravců, nemohou čekat na noc, až jim trus oschne nebo ho sebere někdo jiný, a stéblo trávy je neudrží. Vruboun válí svou kuličku zadníma a středníma nohama, pozadu, hlavou dolů, takže po horké zemi šlape jen předníma nohama. Vyšší aktivita při vyšší teplotě těla sice zajišťuje kompetitivní výhodu, ale čeho je moc, toho je příliš i pro afrického brouka.

Švédský tým pomocí termokamery zjistil, že jihoafričtí vrubouni Scarabaeus (Kheper) lamarcki využívají svou kuličku jako chladnější místo k odpočinku. Válející vruboun má přední holeně rozpálené na 49 °C, ale jakmile si vyleze na kuličku, nohy se mu začnou ochlazovat. Obvykle si je přitom olizuje. Už po deseti sekundách je jejich teplota 42 °C a brouk jde znovu válet, případně si ještě počká asi 15 sekund na zchlazení na 38 °C. Kulička z trusu nejen izoluje od horkého povrchu země, ale díky odpařování obsažené vody je dokonce chladnější než vzduch, okolo 32 °C, a brouk se chladí o její povrch (zadní nohy i při válení). Protože brouk valí kuličku před sebou, ta mu dokonce ochlazuje písek (o 1,5 °C), na který on poté šlape.

Ohřívání nohou od země je ale rychlé, na zemi teplé 57 °C vruboun válí jen asi 2–5 sekund, urazí půl metru a vyleze si na kuličku. Při extrémní teplotě povrchu půdy 60 °C pokaždé urazí dokonce jen asi 12 cm. Při teplotě 51 °C válí mezi přestávkami 18 sekund, při teplotách pod 50 °C válí vesele bez přestávek. Když entomologové nasadili vrubounům na přední nohy silikonové botičky, frekvence přestávek poklesla na polovinu. Brouk se díky ochlazování přímo od kuličky od ní nemusí vzdálit, aby hledal dočasnou skrýš, a neriskuje tak odcizení hodnotného majetku.

Current Biology 22, R863–R864, 2012

 

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné