Aktuální číslo:

2021/7

Téma měsíce:

Požáry

Jak přišel na svět mimivirus aneb Na velikosti (ne)záleží

 |  5. 12. 2013
 |  Vesmír 92, 664, 2013/12

V říjnovém čísle Vesmíru (92, 539, 2013/10) se Štefan Vilček ve svém článku o obřích virech dotkl tématu, které je velmi zajímavé nejen z hlediska samotné virologie, neboť s viry, jež se drze vzpouzí našim století hýčkaným představám o – promiňte mi tu účelovou parafrázi – prťavých žmolcích nukleoproteinových komplexů, se v poslední době přímo roztrhl pytel. Možná proto stojí za zmínku i pozadí celého příběhu.

Všechno začalo už v roce 1992, kdy Angličan Timothy Rowbotham při rutinním hledání původce epidemie zánětlivých onemocnění dýchacích cest izoloval malou, dosud neznámou grampozitivní bakterii žijící v amébě druhu Acanthamoeba polyphaga, obývající chladicí věž místní elektrárny. Nechtěného nalezence zdvořile pojmenoval po městě Bradford jako Bradfordcoccus a odložil ad acta.

O to větší bylo v roce 2003 překvapení francouzské výzkumné skupiny, které se při podrobnější analýze z této kokální bakterie najednou vyklubal virus, a to pořádný otesánek: svou velikostí, pohybující se v rozmezí 400–750 nm, překonal vše, co kdy od Beijerinckových časů virologové považovali za možné. Jeho genom byl dvakrát větší než největší doposud známý genom jakéhokoli viru, což v praxi znamenalo, že byl dokonce větší než genom některých známých bakterií. Udivení objevitelé jej překřtili něžným přízviskem mimivirus, a to nikoli snad proto, že by jeho rozměry soupeřily s rozměry novorozeňat, nýbrž především vzhledem k oné historické záměně: termín mimivirus je totiž akronymem sousloví microbe mimicking virus (bakterii napodobující virus).

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Josef Lhotský

RNDr. Josef Lhotský, Ph.D., (*1986) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na PřF UK, kde se zabýval fenoménem symbiózy v evoluci, teorií symbiogeneze a dějinami evolučního myšlení. Přednášel na PřF UK, FSS MU a FF UP. Je autorem knih Symbiotický vesmír: biologický horizont událostí, Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie a Sen noci darwinovské aneb O čem se vám v souvislosti s evolucí ani nezdá. V roce 2016 získal cenu nakladatelství Academia za překlad vědecké & populárně naučné literatury.
Lhotský Josef

Doporučujeme

Jak můžeme dosáhnout vynikající úrovně výuky?

Jak můžeme dosáhnout vynikající úrovně výuky?

Clément Lafon Placette  |  14. 7. 2021
Jak poznáte, že jste odvedl dobrou práci? Pokud jste obeznámeni s neurolingvistickým programováním (nebo jste studentem, kterého jsem měl to...
Požáry v krajině

Požáry v krajině

Jiří Sádlo  |  12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Dobře už bylo

Dobře už bylo uzamčeno

David Storch  |  12. 7. 2021
„Biologická rozmanitost Země od prvohor po dnešek roste, ale tento nárůst byl přerušen pěti masovými vymíráními, z nichž to zatím poslední...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné