Jak delfíni ke svým zubům přišli

Každý, kdo si kdy čistil zuby, si musel všimnout, kolik různých tvarů máme: řezáky, špičáky, třenové zuby a stoličky. Taková heterodontní dentice stojí za úspěchem nás savců a také si ji všichni hýčkáme. Tu sice nějaký druh některou skupinu zubů vypustí, někdo zruší tvorbu zubů docela, ale jen málo je těch, kdo se vrátí k jednoduché skladbě našich předků. Asi nejznámějším příkladem jsou delfíni a jiní ozubení kytovci. Jak k tomu došlo? Během zakládání savčí dentice hrají roli dva morfogeny: Bmp4 a Fgf8. První působí v přední části chrupu, kde vznikají jednoduché řezáky, zatímco druhý v zadní části, kde vznikají složitě stavěné stoličky. Tak je tomu u myší, rejsků, a dokonce i u prasat, blízkých příbuzných kytovců. Ne tak u delfínů. Zde jako by se Bmp4 „přelila“ ze svých hranic a najednou ji nacházíme i v zadní oblasti spolu s Fgf8. A spolu s Bmp4 přišel i jednoduchý tvar zubů, který je ideální pro lov ryb.

PeerJ 1, e24, 2013