Budeme jednou získávat uran z mořské vody?

I když koncentrace uranu v mořské vodě je nepatrná, pouhé 3,3 mikrogramy v litru, jeho celkové množství ve světových oceánech je odhadováno na 4,5 miliardy tun. To je množství, které tisíckrát převyšuje množství uranu ve všech známých suchozemských nalezištích. Hledají se proto technické možnosti jeho těžby, ale řešení nebude jednoduché. Uran se v mořské vodě vyskytuje ve formě velmi pevného uhličitanového komplexu, společně s mnoha dalšími kovy. Aby z něj bylo možno uran uvolnit, je potřeba použít silnější ligand, který s ním bude tvořit ještě pevnější komplex.

Vhodným kandidátem pro extrakci uranu z mořské vody by mohl být např. glutarimid-dioxim, který chelatuje uranylový ion UO₂^2– a dvě jeho molekuly vytvářejí velmi pevný komplex s uranylem (DOI: 10.1039/c2dt30978e). Glutarimid-dioxim je schopen vytěsnit uhličitanový iont a zároveň se dá relativně snadno vyrobit (DOI: 10.1039/c3dt32940b). Jiným, a možná ještě lepším ligandem by mohla být 2,6-terfenyl-karboxylová kyselina. Její tři molekuly vytvoří s uranylovým aniontem pevný hydrofobní komplex, který lze z vody dobře extrahovat do organického rozpouštědla (DOI: 10.1039/C3CC43358G).