Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Emise oxidu uhličitého pomáhají ozelenit Zemi

 |  31. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 597, 2013/11

Oxid uhličitý (CO2) vytvořený lidskou činností je spojován s posledním globálním oteplováním, které započalo na začátku 20. století. Lidé si zvykli pohlížet na tento plyn jako na svého úhlavního nepřítele. Zapomněli na to, co se učí už žáci na základní škole: že CO2 je molekulou nezbytnou pro biochemický proces zvaný fotosyntéza, která je pokládána z hlediska existence současného života za nejdůležitější proces na Zemi. Při fotosyntéze se vytváří organické látky, které jsou nezbytné pro výživu heterotrofních organismů. Fotosyntetizující organismy tak každoročně fixují kolem 17,4×1010 tun atmosférického uhlíku.

Politickou reakcí na vědecké zprávy o globálním oteplování byla Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992, kterou již ratifikovalo téměř 200 států a jejímž cílem je zabránit změnám klimatu způsobeným člověkem. Protože není dosud jasné, do jaké míry jsou současné změny klimatu způsobeny člověkem či zda vůbec, jsou přijímaná opatření často kontroverzní.

Australští vědci výzkumného ústavu CSIRO v Canbeře nyní publikovali výsledky výzkumu, které napovídají, že vedle negativního vlivu stoupající koncentrace CO2 na oteplování atmosféry je nutné vzít také v úvahu to, že vyšší atmosférické koncentrace tohoto plynu mají pozitivní účinek na vegetační kryt Země. Satelitní studie ukázaly, že mezi roky 1982 až 2010 se ve čtyřech sledovaných oblastech zvýšila plocha zeleně o 11 %, což koreluje s nárůstem koncentrace CO2 (publikováno online 19. 6. 2013, Geophysical Research Letters, DOI: 10.1002/grl.50563). Randall Donohue a jeho kolegové analyzovali satelitní snímky vegetace na okrajích pouští v Austrálii, na jihu a severu Afriky, jihozápadě USA, na Blízkém východě a ve střední Asii. Zvolili regiony, kde je dostatek tepla a slunečního světla, ale jen omezené množství srážek pro růst vegetace, takže jakákoliv změna rostlinného krytu musí být výsledkem změny ve srážkových modelech či v koncentraci CO2 nebo v obojím. Současné studie změny klimatu předpovídají, že mnoho suchých oblastí bude nadále vysychat a některé pouště se budou rozšiřovat. Donohueovy nálezy však naznačují, že obraz změn může být komplexnější.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...