Počátek adolescence jako adaptace

Antropologové a lékaři již dlouho sledují trend v poklesu věku nástupu adolescence zejména u dívek, ale jistý trend je vysledovatelný i u chlapců. Nejedná se přitom o záležitost posledních dekád, ale o jev, který je zmapovatelný až někam k roku 1840. Tehdy např. měly dívky první menstruaci kolem 16,5 let, zatímco roku 2000 jsme se v západním světě dostali na 12,5 let. V souvislosti s tím je tendence na celý problém nahlížet jako na jakousi patologii a hledají se různí viníci, například podpůrné prostředky podávané skotu.

Pánové Z. Hochberg a J. Belsky si ale položili otázku, zda by se spíše než o patologii nemohlo jednat o evoluční mechanismus, který reaguje na měnící se životní podmínky. Vždyť přece sama adolescence je evoluční novinkou pravděpodobně typickou jen pro moderního člověka a i v dávnějších dobách (a některých současných původních společnostech) byla věková hranice jejího nástupu nejen nižší než v roce 1840, ale i v roce 2000. Je zjevné, že nástup do adolescence i její rychlost se může měnit přirozeně. Vysvětlení nám může přinést odpověď na otázku, jaká je vlastně úloha adolescence v životní historii moderního člověka. Soudí se, že je to období, kdy si mladý člověk testuje a učí se své společensko-ekonomicko-sexuální role, které pak bude uplatňovat mezi dospělými. Jednoduchá evoluční rovnice nám říká, že čím dříve tato fáze začne a čím dříve skončí, tím dříve se může jedinec zapojit do reprodukce a mít víc dětí, což bude jednoznačně zvyšovat jeho fitness. Jenomže zvláště dívky jsou zde postaveny před nevědomou volbu: pozdější nástup do dospělosti jim zase umožní nasbírat více živin potřebných pro výživu potomků.

Nejen teoretické úvahy, ale i výzkumy ze současné společnosti ukazují, že pokud dívky tráví dětství ve stresujících, tvrdých a nepředvídatelných podmínkách, nastává doba první menstruace v útlejším věku a dívky pak mají i více dětí, než když vyrůstají v dostatku. Důvod je zřejmý: je lepší začít se rozmnožovat dříve, i když tělo není ještě plně připraveno, než riskovat, že se rozmnožování v ideálních podmínkách nedožijí. Tuto poučku ale asi nemůžeme aplikovat na současnou západní společnost, alespoň ne na celou. Zde bude důvod trochu jiný, ale také logický: pokud se dosáhne ideální hranice pro zahájení rozmnožování (potažmo pro nástup do puberty) dříve, nemá cenu otálet. I tady platí, že s každým dalším dnem narůstá pravděpodobnost smrti. Zdá se tedy, že díky současnému vysokému životnímu standardu západní společnosti si prostě naše děti mohou dovolit začít dospívat dříve.

BMC Medicine 11, 113, 2013