Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Odvrácená tvář půdy

 |  3. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 574, 2013/10

Nauka o půdě se u nás, podobně jako i jinde, donedávna rozvíjela a praktikovala téměř výhradně v rámci zemědělských věd, což je pochopitelné, neboť půda je stěžejním pilířem potravinářské produkce od zrodu rolnictví.

Již první zemědělci mladší doby kamenné (neolitu) před 7 tisíciletími osídlovali oblasti s nejúrodnějšími půdami, především černozeměmi, které dovedli rozlišovat. Lidovou zkušenost v průběhu času vystřídal vědecký výzkum, ovšem zaměřený na chemické i fyzikální vlastnosti půd, jinými slovy na jejich úživnost a obdělávatelnost. Od zemědělských půd se časem rozšířil i na půdy lesní a rovněž věnoval stále větší pozornost půdním organismům včetně těch mikroskopických. Dnes se proto půdou zabývá celá řada specialistů, a to i ze základních přírodovědeckých hledisek.

Současný stav komplexního poznání našich půd zachycuje výpravná publikace Půda v České republice (Consult, Praha 2009), kde jsou v kapitole „Půda jako přírodní útvar“ zmíněny i některé geologické aspekty, ovšem pojednané spíše jen povšechně, zejména ve srovnání s dalšími statěmi, v nichž stále převládají půdoznalecká hlediska, i když obsahují řadu základních dat.

To ovšem nic nemění na skutečnosti, že půda je geologický objekt, který má specifické postavení dík své poloze v přechodné zóně mezi geosférou a biosférou, takže si zaslouží patřičné pozornosti i z hlediska geologie. Nejschůdnější přístup k této složité problematice nabízí sama systémová definice: „Půda je povrchová vrstva zemské kůry, jejíž vlastnosti určuje pět základních faktorů – substrát, podnebí, organismy, reliéf a čas ve vzájemné interakci.“ Stanovil je již před více než sto lety klasik nauky o půdách, ruský badatel V. V. Dokučajev, zakladatel takzvané genetické pedologie. I dnes nám poskytnou nejnázornější výpověď o geologické povaze půd, když je rozebereme v kontextu současné geologie, především ve světle poznatků o geologickém dění v dnešní geologické epoše – kvartéru. Dostáváme se tak k časovému faktoru, jinými slovy ke stáří současných půd.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Pedologie

O autorovi

Vojen Ložek

RNDr. Vojen Ložek, DrSc., (*1925) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá geologií kvartéru. Věnuje se též malakozoologii a přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Z jeho knižních publikací připomeňme alespoň: Příroda ve čtvrtohorách (Academia, 1973), Zrcadlo minulosti (Dokořán, 2007).
Ložek Vojen

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...