Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Odvrácená tvář půdy

 |  3. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 574, 2013/10

Nauka o půdě se u nás, podobně jako i jinde, donedávna rozvíjela a praktikovala téměř výhradně v rámci zemědělských věd, což je pochopitelné, neboť půda je stěžejním pilířem potravinářské produkce od zrodu rolnictví.

Již první zemědělci mladší doby kamenné (neolitu) před 7 tisíciletími osídlovali oblasti s nejúrodnějšími půdami, především černozeměmi, které dovedli rozlišovat. Lidovou zkušenost v průběhu času vystřídal vědecký výzkum, ovšem zaměřený na chemické i fyzikální vlastnosti půd, jinými slovy na jejich úživnost a obdělávatelnost. Od zemědělských půd se časem rozšířil i na půdy lesní a rovněž věnoval stále větší pozornost půdním organismům včetně těch mikroskopických. Dnes se proto půdou zabývá celá řada specialistů, a to i ze základních přírodovědeckých hledisek.

Současný stav komplexního poznání našich půd zachycuje výpravná publikace Půda v České republice (Consult, Praha 2009), kde jsou v kapitole „Půda jako přírodní útvar“ zmíněny i některé geologické aspekty, ovšem pojednané spíše jen povšechně, zejména ve srovnání s dalšími statěmi, v nichž stále převládají půdoznalecká hlediska, i když obsahují řadu základních dat.

To ovšem nic nemění na skutečnosti, že půda je geologický objekt, který má specifické postavení dík své poloze v přechodné zóně mezi geosférou a biosférou, takže si zaslouží patřičné pozornosti i z hlediska geologie. Nejschůdnější přístup k této složité problematice nabízí sama systémová definice: „Půda je povrchová vrstva zemské kůry, jejíž vlastnosti určuje pět základních faktorů – substrát, podnebí, organismy, reliéf a čas ve vzájemné interakci.“ Stanovil je již před více než sto lety klasik nauky o půdách, ruský badatel V. V. Dokučajev, zakladatel takzvané genetické pedologie. I dnes nám poskytnou nejnázornější výpověď o geologické povaze půd, když je rozebereme v kontextu současné geologie, především ve světle poznatků o geologickém dění v dnešní geologické epoše – kvartéru. Dostáváme se tak k časovému faktoru, jinými slovy ke stáří současných půd.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Pedologie

O autorovi

Vojen Ložek

RNDr. Vojen Ložek, DrSc., (*1925) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá geologií kvartéru. Věnuje se též malakozoologii a přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Z jeho knižních publikací připomeňme alespoň: Příroda ve čtvrtohorách (Academia, 1973), Zrcadlo minulosti (Dokořán, 2007).
Ložek Vojen

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné