Aktuální číslo:

2025/9

Téma měsíce:

Cyklus

Obálka čísla

Odvrácená tvář půdy

 |  3. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 574, 2013/10

Nauka o půdě se u nás, podobně jako i jinde, donedávna rozvíjela a praktikovala téměř výhradně v rámci zemědělských věd, což je pochopitelné, neboť půda je stěžejním pilířem potravinářské produkce od zrodu rolnictví.

Již první zemědělci mladší doby kamenné (neolitu) před 7 tisíciletími osídlovali oblasti s nejúrodnějšími půdami, především černozeměmi, které dovedli rozlišovat. Lidovou zkušenost v průběhu času vystřídal vědecký výzkum, ovšem zaměřený na chemické i fyzikální vlastnosti půd, jinými slovy na jejich úživnost a obdělávatelnost. Od zemědělských půd se časem rozšířil i na půdy lesní a rovněž věnoval stále větší pozornost půdním organismům včetně těch mikroskopických. Dnes se proto půdou zabývá celá řada specialistů, a to i ze základních přírodovědeckých hledisek.

Současný stav komplexního poznání našich půd zachycuje výpravná publikace Půda v České republice (Consult, Praha 2009), kde jsou v kapitole „Půda jako přírodní útvar“ zmíněny i některé geologické aspekty, ovšem pojednané spíše jen povšechně, zejména ve srovnání s dalšími statěmi, v nichž stále převládají půdoznalecká hlediska, i když obsahují řadu základních dat.

To ovšem nic nemění na skutečnosti, že půda je geologický objekt, který má specifické postavení dík své poloze v přechodné zóně mezi geosférou a biosférou, takže si zaslouží patřičné pozornosti i z hlediska geologie. Nejschůdnější přístup k této složité problematice nabízí sama systémová definice: „Půda je povrchová vrstva zemské kůry, jejíž vlastnosti určuje pět základních faktorů – substrát, podnebí, organismy, reliéf a čas ve vzájemné interakci.“ Stanovil je již před více než sto lety klasik nauky o půdách, ruský badatel V. V. Dokučajev, zakladatel takzvané genetické pedologie. I dnes nám poskytnou nejnázornější výpověď o geologické povaze půd, když je rozebereme v kontextu současné geologie, především ve světle poznatků o geologickém dění v dnešní geologické epoše – kvartéru. Dostáváme se tak k časovému faktoru, jinými slovy ke stáří současných půd.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Pedologie

O autorovi

Vojen Ložek

RNDr. Vojen Ložek, DrSc., (*1925) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá geologií kvartéru. Věnuje se též malakozoologii a přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Z jeho knižních publikací připomeňme alespoň: Příroda ve čtvrtohorách (Academia, 1973), Zrcadlo minulosti (Dokořán, 2007).
Ložek Vojen

Doporučujeme

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Pavel Potužák  |  1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním

Globální eliminace poliovirů očkováním uzamčeno

Vladimír Vondrejs  |  1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny

Do nitra Etny

Lukáš Krmíček  |  1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.