Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Netopýři pomáhají odhalit regulace morfogenů

 |  3. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 533, 2013/10

Modelové organismy a jejich mutantní linie jsou významným pomocníkem v pochopení funkcí jednotlivých genů. Na druhé straně stále pracujeme jen s jedním genomem a jeho obměnami a netušíme, jaká je evoluční realita ve světě mimo laboratorní chovy. To si uvědomili i biologové z Texaské technické univerzity pod vedením Roberta J. Bakera. Ti se zajímali o gen PAX9, který se významně uplatňuje při vývoji obličejové části a dentice, ale i při vývoji páteře, jazyka, končetin a dalších orgánů. Vhodná taxonomická skupina na testování role PAX9 se jim nabídla v podstatě sama: netopýři.

Zvláště porovnání dvou čeledí – na jedné straně relativně uniformní hmyzožraví netopýrovití a na straně druhé listonosovití s širokou škálou tvarů lebky uzpůsobené nejrůznějším potravním strategiím od klasické hmyzožravosti po pojídání pylu či krve. A výsledek? Sama primární struktura výsledného proteinu vykazovala velké shody jak mezi oběma čeleděmi, tak s outgroupy (viz s. 568). I tak si jsou příbuznější druhy ve struktuře PAX9 podobnější než méně příbuzné, ale při bližším pohledu se ukázaly i zajímavé konvergence mezi polinovorními netopýry, ať už se jednalo o listonosy nebo o kaloně.

Výzkumníci si ale povšimli, že možná větší vliv než sama struktura proteinu bude mít posttranskripční úprava mRNA. Zatímco netopýrovití měli počet specifických míst pro navázání regulačního proteinu Musaši konstantní, u listonosů jejich počet mezi druhy výrazně kolísal. Ukazuje se tedy, že při studiu vývoje musíme klást stejný, ne-li větší důraz na regulační oblasti morfogenů a na expresi regulačních proteinů, které mohou mít v konečném důsledku na výslednou morfologii větší vliv než mutace v kódující oblasti genu.

PLoS ONE 8/2,2013, e57649

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Špoutil

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné