Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Chiméry přicházejí

Co se bude před porážkou honit hlavou praseti s lidskými buňkami v mozku?
 |  3. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 540, 2013/10

Proč balí Hiromitsu Nakauchi kufry?

Japonský biolog Hiromitsu Nakauchi se stěhuje z Tokia do kalifornského Palo Alto. V nově zbudovaných laboratořích tamější Stanfordovy univerzity by měla pod jeho vedením v příštích šesti letech vznikat prasata nesoucí v těle významný podíl lidských buněk. Nakauchiho sbalené kufry předznamenávají zásadní obrat na poli biomedicíny. Technika, jež je k dispozici bezmála padesát let, se dočká uplatnění, kterým už dlouho strašili odpůrci biotechnologií. Vědci po celou dobu odbývali podobné nářky mávnutím ruky a námitkou: „Proboha, proč by to vůbec někdo podnikal? Vždyť by mu to k ničemu nebylo!“

Nyní se zdá, že pro vytváření zvířat s lidskými buňkami, tkáněmi a orgány existuje velice pádný argument. Lékaři by je mohli využít k transplantaci pacientům.

Každý organismus má vesměs jasno, co je mu vlastní a co cizí. Také velmi dobře vnímá, kde začíná a kde končí. V raných fázích vývoje jsme ale v tomto ohledu překvapivě nevyhranění a tolerantní. Zárodek starý jeden týden je tvořen zhruba stovkou buněk. Nic na něm nepřipomíná člověka. Embrya prasete a člověka si jsou natolik podobná, že si je snadno spleteme. V této etapě vývoje zárodek celkem ochotně přijme buňky cizího embrya. Ty se pak podílejí na dalším vývoji jedince.

Pokud bychom do embrya patřícího bíle zbarvenému plemeni prasete vnesli buňky z embrya náležejícího praseti černě zbarveného plemene, narodilo by se ze „směsného“ zárodku prase, v jehož těle bychom nacházeli buňky pocházející z obou embryí. Na povrchu těla by to bylo patrné na první pohled. Některé části kůže by byly bílé, jiné zase černé. Podobně by mělo prase „namíchané“ i vnitřní orgány, mozek, krev, svaly, kosti, játra atd. Na těch by už barva samozřejmě nebyla patrná. Ta se projeví jen v kůži.

Kam a v jakém množství se které buňky v těle zvířete narozeného ze „směsného“ zárodku dostanou, je do značné míry náhodné. Může dojít k tomu, že žaludek bude pocházet z buněk jednoho zárodku a ledviny naopak z buněk druhého zárodku. Stejně tak můžou být orgány různě „namíchané“ z buněk obou typů.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné