Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Chiméry přicházejí

Co se bude před porážkou honit hlavou praseti s lidskými buňkami v mozku?
 |  3. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 540, 2013/10

Proč balí Hiromitsu Nakauchi kufry?

Japonský biolog Hiromitsu Nakauchi se stěhuje z Tokia do kalifornského Palo Alto. V nově zbudovaných laboratořích tamější Stanfordovy univerzity by měla pod jeho vedením v příštích šesti letech vznikat prasata nesoucí v těle významný podíl lidských buněk. Nakauchiho sbalené kufry předznamenávají zásadní obrat na poli biomedicíny. Technika, jež je k dispozici bezmála padesát let, se dočká uplatnění, kterým už dlouho strašili odpůrci biotechnologií. Vědci po celou dobu odbývali podobné nářky mávnutím ruky a námitkou: „Proboha, proč by to vůbec někdo podnikal? Vždyť by mu to k ničemu nebylo!“

Nyní se zdá, že pro vytváření zvířat s lidskými buňkami, tkáněmi a orgány existuje velice pádný argument. Lékaři by je mohli využít k transplantaci pacientům.

Každý organismus má vesměs jasno, co je mu vlastní a co cizí. Také velmi dobře vnímá, kde začíná a kde končí. V raných fázích vývoje jsme ale v tomto ohledu překvapivě nevyhranění a tolerantní. Zárodek starý jeden týden je tvořen zhruba stovkou buněk. Nic na něm nepřipomíná člověka. Embrya prasete a člověka si jsou natolik podobná, že si je snadno spleteme. V této etapě vývoje zárodek celkem ochotně přijme buňky cizího embrya. Ty se pak podílejí na dalším vývoji jedince.

Pokud bychom do embrya patřícího bíle zbarvenému plemeni prasete vnesli buňky z embrya náležejícího praseti černě zbarveného plemene, narodilo by se ze „směsného“ zárodku prase, v jehož těle bychom nacházeli buňky pocházející z obou embryí. Na povrchu těla by to bylo patrné na první pohled. Některé části kůže by byly bílé, jiné zase černé. Podobně by mělo prase „namíchané“ i vnitřní orgány, mozek, krev, svaly, kosti, játra atd. Na těch by už barva samozřejmě nebyla patrná. Ta se projeví jen v kůži.

Kam a v jakém množství se které buňky v těle zvířete narozeného ze „směsného“ zárodku dostanou, je do značné míry náhodné. Může dojít k tomu, že žaludek bude pocházet z buněk jednoho zárodku a ledviny naopak z buněk druhého zárodku. Stejně tak můžou být orgány různě „namíchané“ z buněk obou typů.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné