Právo žen na své tělo… a kapavka
| 10. 1. 2013Ekonomické uvažování je prosté. V první hodině ekonomie se studenti dozvědí, že na veškeré jednání lze nahlížet jako na střet nákladů a výnosů dané volby, a chceme-li predikovat chování lidí, postačí sledovat, jak se tyto hodnoty mění. Lze tak popsat veškeré chování, třeba i to, jak liberální zákony o potratech způsobují nárůst prevalence kapavky.
Výnosy ze sexuální aktivity – blaženě tetelivé pocity – je zbytečné ilustrovat. Nákladem milování je zejména nechtěné těhotenství a nakažení sexuálně přenosnou nemocí. A každý sexuální styk tyto očekávané náklady zvyšuje – i když nakrásně máme trvalého partnera, jisti si jeho věrností být nemůžeme a jeho schopnost regulérně užít antikoncepci nemusí být také dokonalá. Léčba sexuálně přenosné nemoci, strasti s nechtěným těhotenstvím či nabídnutí dítěte k adopci přinášejí zjevné finanční i psychické náklady. Z toho vyplývá, že individuální poptávka po sexu klesá, s přibývajícím množstvím sexu rostou jeho náklady a za jistou mezí se sex jednoduše již nevyplatí.1)