Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Jak Krebs na syntézu močoviny přišel

aneb Odhalení prvního biochemického cyklu
 |  10. 1. 2013
 |  Vesmír 92, 46, 2013/1

V roce 1932 H. A. Krebs a K. Henseleit popsali v časopise Zeitschrift für physiologische Chemie mechanismus ornithinového cyklu (resp. cyklu močoviny). Ač bylo tou dobou odhalování tajů biochemických pochodů na denním pořádku, tento se přece jen poněkud vymykal.

Obecně je úkolem ornithinového cyklu zabudovat odpadní dusík do neškodné molekuly močoviny. (Jinak by mohlo při odbourávání aminokyselin vznikat nebezpečné množství toxického amoniaku.) Oproti jednoduché dráze typu glykolýzy však v případě cyklu močoviny nejde o pouhou sérii enzymatických reakcí. Jak už označení „cyklus“ napovídá, jeden z produktů biochemického procesu se vrací na začátek, aby mohl v dalším kole opětovně sloužit jako výchozí látka. Močovinový cyklus byl vůbec první sérií reakcí tohoto druhu. Jakmile byl tento koncept jednou popsán, mohl už za několik let následovat objev známnějšího Krebsovsa cyklu a posléze i rozšifrování Calvinova cyklu temnostní fáze fotosyntézy.

Močovina [urea, resp. (NH4)2CO] hrála v historii vědy významnou roli mnohem dříve, než se Krebs s Henseleitem začali zajímat o to, jak v našich tělech vzniká. V 19. století se ale spíš řešilo, jak močovinu připravit uměle v laboratoři. Tehdy se totiž věřilo, že pro vznik organických látek je nezbytná tajemná životní síla. Tvrdívá se, že této vitalistické teorii odzvonilo v roce 1828, kdy Friedrich Wöhler močovinu jednoduše připravil ve zkumavce reakcí anorganických sloučenin amoniaku a kyseliny kyanaté.1) Dokázal tak, že k syntéze organických látek nejsou vůbec nutná živá těla ani jejich tajemná síla – stačí průměrně vybavená laboratoř. Tím také symbolicky odstartovala éra organické chemie.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné