Ochrana životního prostředí v centru pozornosti

Přenosovou soustavu tvoří elektrická vedení velmi vysokého napětí, zvláště vysokého napětí a rozvodny s transformátory. Taková zařízení vyvolávají otázku:

Jsou veškeré provozovny ČEPS bezpečné jak z pohledu lidského zdraví, tak zejména z pohledu ochrany životního prostředí?

Odpověď zní – jednoznačně ano. ČEPS na ochranu životního prostředí vynakládá řádově desítky až stovky milionů korun ročně. Všechna zařízení splňují hygienické normy a závazné předpisy.

Kontinuální péče

Mezi základní segmenty ochrany životního prostředí, jimž ČEPS věnuje péči, patří vodní a odpadové hospodářství, ochrana ovzduší (z pohledu ochrany ozonové vrstvy Země a klimatického systému Země), ochrana přírody a krajiny. ČEPS do své koncepce ochrany životního prostředí kontinuálně zahrnuje veškeré změny či nové skutečnosti vycházející jak z národní, tak evropské legislativy.

Ekologizace transformoven

V transformovnách společnosti ČEPS jsou provozována zařízení (např. silové transformátorové jednotky), která obsahují jako médium transformátorový olej. Tato zařízení nejsou hermeticky uzavřená. Jsou vystavena běžným klimatickým podmínkám (déšť, sníh). Za účelem ekologizace transformoven a transformátorů jsou postupně instalovány čističky odpadních srážkových zaolejovaných vod.

Speciální technologie

ČEPS již řadu let využívá k odbourání ropných uhlovodíků C₁₀–C₄₀, obsažených v odpadní vodě, speciální technologii na bázi filtrační látky CINIS. Ta obsahuje sloučeniny křemíku, hliníku, železa, vápníku a zbytků uhlíku, vzniklé spalováním uhlí při vysokých teplotách.

Tato technologie se v ČEPS osvědčila především díky automatickému bezobslužnému provozu a zaručenému efektu čištění. Navíc garantuje splnění emisních limitů 0,05 mg/l při dvoustupňovém zapojení čisticích jednotek.

Nesporná výhoda této technologie čištění je minimum odpadových toků z jejího provozu. Technologie čistírny se instaluje v samostatných temperovaných zděných domcích postavených přímo na havarijních jímkách, tím je umožněn celoroční provoz čističky.

Sledování odpadních vod

Odvádění splaškových vod z provozoven ČEPS je řešeno nejčastěji prostřednictvím vyvážecích bezodtokových jímek. Odpadní splaškové vody jsou pak předávány prostřednictvím oprávněných společností provozujících městské ČOV v lokalitách provozoven. Některé provozovny jsou vybaveny dvoustupňovým čištěním pomocí septiku a technologií na dočištění, např. zemních pískových filtrů typ CINIS. Jindy jsou provozovny napojeny přímo na veřejnou kanalizaci nejbližší obce v lokalitě provozovny.

Důsledné třídění odpadu

Společnost ČEPS má vlastní koncepci hospodaření s odpady s výhledem do roku 2015, která respektuje základní principy hospodaření s odpady v daném kraji dle jednotlivých provozoven ČEPS.

Ve všech objektech se důsledně sleduje třídění jak komunálních odpadů s důrazem na využitelné složky (papír, plast, sklo atd.), tak i třídění a bezpečné shromažďování nebezpečných odpadů.

V současné době je ve všech provozovnách ČEPS zaveden systém zpětného odběru (elektrozařízení, světelných zdrojů, baterií, tonerů apod.).

ČEPS má uzavřený smluvní vztah s autorizovanou obalovou společnosti EKO-KOM, kde pravidelně vykazuje objemy dovezených obalů a provádí platbu za jejich využití.

Ochrana ovzduší

Společnost ČEPS není provozovatelem významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Proto ji z pohledu zákona č. 86/2002 Sb. (201/2012 Sb.), o ovzduší nelze považovat za běžného znečišťovatele ovzduší. ČEPS však věnuje velkou pozornost povinnostem vyplývajícím z Nařízení ES č. 842/2006 o některých fluorovaných plynech, konkrétně plynu SF6. Ten se používá v přístrojových transformátorech jako elektroizolační a zhášecí médium a rovněž ve zcela nových typech tzv. „zapouzdřených“ rozvoden.

Odborný monitoring plynů

V rámci celé firmy byl zaveden systém inventarizace a sledování úniků plynu SF₆ do atmosféry, který se plně opírá o výše zmíněnou legislativu EU, o teze z Kjótského protokolu a integrovaný registr znečištění (IRZ). Společnost ČEPS se prostřednictvím svých odborníků podílí na tvorbě pravidel pro nakládání s SF₆ jak v rámci ČR, tak i na půdě CIGRE (International Council on Large Electric Systems), profesní světové asociace elektroinženýrů.

V současné době se ČEPS zaměřuje na postupné vyřazování klimatizačních zařízení či požárních zařízení obsahujících regulované látky (např. chladivo R22). Zákon stanovuje nepoužívání těchto látek od 1. 1. 2015. Nově se instalují výhradně zařízení s neregulovanými látkami.

Ochranná pásma

Stožáry a vedení přenosové soustavy jsou v krajině výrazným a nepřehlédnutelným prvkem. Energetický zákon definuje ochranná pásma elektrických vedení jako „prostor v bezprostřední blízkosti vedení (nabývající různé šířky v závislosti na napěťové hladině), jenž je vymezen za účelem zajištění bezpečného provozu na tomto vedení i ve vztahu k veřejnosti“.

Zákon zároveň udává povinnost udržovat ochranná pásma pravidelným odstraňováním dřevin, což nemusí být z pohledu veřejnosti vnímáno vždy pozitivně.

Společnost ČEPS má zpracován vnitřní předpis, který řeší a upřesňuje postupy prací při udržování ochranných pásem elektrických vedení jak interně, tak pro zhotovitele (provádějícího údržbové práce), který se tímto předpisem musí řídit.

Minimální vliv na životní prostředí

V rámci přípravy výstavby transformoven či modernizace vedení upřednostňuje společnost ČEPS budování nových vedení ve stávajících koridorech či souběžně s nimi. Bohužel ne vždy je tato možnost reálná.

Součástí nových investičních akcí nebo modernizací je vždy dokumentace EIA (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí, Environmental Impact Assessment). Ta zahrnuje podrobný biologický průzkum nutný pro získání finálního povolení ke stavbě vedení či transformátorové stanice. Jedná se o zprávu obsahující vyhodnocení současného stavu krajiny a předpokládaných přímých i nepřímých dopadů zamýšleného užívání krajiny z hlediska vlivu na rostliny a živočichy včetně vlivů na avifaunu v dané oblasti.

Mizivé riziko pro ptactvo

Pravděpodobnost, že ptáci v letu narazí do vedení, je velmi malá. Ke zraněním obvykle dochází na jiných typech vedení (distribuční soustavy), kde ptáci rozpětím svých křídel nebo částmi svého těla spojí vodivé prvky vedení.

Délka závěsů na stožárech vedení velmi vysokého napětí a zvláště vysokého napětí provozovaného společností ČEPS se pohybuje od 3,5 m výše (v závislosti na technickém řešení). Závěs určuje vzdálenost vodiče od konstrukce stožáru. Vzdálenosti mezi jednotlivými fázemi jsou ještě větší, tedy více než 5 m. Rovněž vzdálenost vodiče od svislé konstrukce stožáru je vždy větší než 5 m. V případě vedení zvláště vysokého napětí jsou používány také svazky dvou nebo tří vodičů, vzdálenost vodičů v tomto svazku je obvykle 40 cm. Ani v tomto případě nemůže dojít ke zranění elektrickým proudem, protože se jedná o jednu fázi (svazek je využit pro zesílení fáze).

Žádný volně žijící pták běžně se vyskytující na území České republiky svými tělesnými rozměry (rozpětím křídel) nedokáže překlenout vzdálenosti mezi částmi vedení pod napětím (živé části) a uzemněnými částmi vedení. Největší u nás žijící ptáci orel mořský a labuť mají rozpětí křídel až 2,4 m, čáp bílý maximálně 2 m, výr velký a husa velká maximálně 1,7 m. Z toho vyplývá, že u vedení velmi vysokého napětí a zvláště vysokého napětí nemůže dojít k úrazu, popřípadě usmrcení ptáků elektrickým proudem.