Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Nesnášenlivost vína

 |  6. 9. 2012
 |  Vesmír 91, 479, 2012/9

Evergreenem posledních let jsou diskuse o prospěšnosti či škodlivosti mírného pití vína. To je oblast, kde asi ještě dlouho nedojde ke shodě názorů příznivců a odpůrců pití vína (viz např. Critical Reviews in Food Science and Nutrition 52, 31–54, 2012). Poněkud stranou pozornosti zůstal fakt, že u některých lidí vyvolávají i malé dávky vína různé alergické symptomy. Výskyt těchto alergických reakcí je překvapivě vysoký (ačkoli víceméně odpovídá výskytu jiných potravinových intolerancí). Výzkum, který prováděli vědci z Univerzity Johanna Gutenberga ve vinařské oblasti Porýní-Falc, ukázal, že 7,2 % respondentů udává alespoň jeden s těchto příznaků: potíže s dýcháním, astma, tachykardie, svědění, zardění kůže, otok rtů, pokles tlaku, rhinorhea (výtok z nosu), průjem, pálení v krku, žaludeční nebo střevní křeče…

Mezi „alergiky na víno“ je vyšší procento žen než mužů: 8,4 % žen, 5,9 % mužů. Dvaadvacent procent respondentů uvedlo také nějaký jiný druh potravinové intolerance (na ořechy, jablka, mléko…), třicet čtyři procent pylovou alergii. Autoři podotýkají, že skutečný výskyt intolerance může být vyšší, protože nebrali v úvahu nespecifické příznaky jako např. bolesti hlavy.

(Wigand P. et al.: Prevalence of wine intolerance: results of a survey from Mainz, Germany, Deutsches Ärzteblatt International 109, 437–444, 2012/25; DOI: 10.3238/arztebl.2012.0437)

Nejstarší výroba vína

Víno jako nápoj se vyrábělo již nejméně před šesti tisíci lety. Kromě některých egyptských maleb to nyní přímo dokládají archeologické nálezy v komplexu jeskyní Areni-1 na jihu Arménie v pohoří Malého Kavkazu. Kromě lisu a velké nádoby na kvašení našli archeologové také četná zrna a vyschlé hrozny. Pomocí radioaktivního uhlíku 14C se zjistilo, že organické zbytky pocházejí z období 4100–4000 př. n. l. Ze zbytků hroznů bylo možné určit, že již tehdy se víno vyrábělo z pravé révy vinné (Vitis vinifera vinifera), která se používá dodnes v bezpočtu odrůd. (Barnard H. et al., J. Archeol. Sci. 38, 977–984, 2011).

Ivan Boháček

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné