Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Nesnášenlivost vína

 |  6. 9. 2012
 |  Vesmír 91, 479, 2012/9

Evergreenem posledních let jsou diskuse o prospěšnosti či škodlivosti mírného pití vína. To je oblast, kde asi ještě dlouho nedojde ke shodě názorů příznivců a odpůrců pití vína (viz např. Critical Reviews in Food Science and Nutrition 52, 31–54, 2012). Poněkud stranou pozornosti zůstal fakt, že u některých lidí vyvolávají i malé dávky vína různé alergické symptomy. Výskyt těchto alergických reakcí je překvapivě vysoký (ačkoli víceméně odpovídá výskytu jiných potravinových intolerancí). Výzkum, který prováděli vědci z Univerzity Johanna Gutenberga ve vinařské oblasti Porýní-Falc, ukázal, že 7,2 % respondentů udává alespoň jeden s těchto příznaků: potíže s dýcháním, astma, tachykardie, svědění, zardění kůže, otok rtů, pokles tlaku, rhinorhea (výtok z nosu), průjem, pálení v krku, žaludeční nebo střevní křeče…

Mezi „alergiky na víno“ je vyšší procento žen než mužů: 8,4 % žen, 5,9 % mužů. Dvaadvacent procent respondentů uvedlo také nějaký jiný druh potravinové intolerance (na ořechy, jablka, mléko…), třicet čtyři procent pylovou alergii. Autoři podotýkají, že skutečný výskyt intolerance může být vyšší, protože nebrali v úvahu nespecifické příznaky jako např. bolesti hlavy.

(Wigand P. et al.: Prevalence of wine intolerance: results of a survey from Mainz, Germany, Deutsches Ärzteblatt International 109, 437–444, 2012/25; DOI: 10.3238/arztebl.2012.0437)

Nejstarší výroba vína

Víno jako nápoj se vyrábělo již nejméně před šesti tisíci lety. Kromě některých egyptských maleb to nyní přímo dokládají archeologické nálezy v komplexu jeskyní Areni-1 na jihu Arménie v pohoří Malého Kavkazu. Kromě lisu a velké nádoby na kvašení našli archeologové také četná zrna a vyschlé hrozny. Pomocí radioaktivního uhlíku 14C se zjistilo, že organické zbytky pocházejí z období 4100–4000 př. n. l. Ze zbytků hroznů bylo možné určit, že již tehdy se víno vyrábělo z pravé révy vinné (Vitis vinifera vinifera), která se používá dodnes v bezpočtu odrůd. (Barnard H. et al., J. Archeol. Sci. 38, 977–984, 2011).

Ivan Boháček

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...