Hlíva olivová
| 6. 9. 2012Hlíva olivová (Omphalotus olearius) je dřevokazná lupenatá houba původem ze Středomoří, která u nás roste vzácně na pařezech listnáčů od července do října. Je to statná houba rostoucí v trsech a celá má výrazně oranžovou barvu přecházející až do hnědé. Klobouk je široký až 20 cm, zprvu nízce sklenutý, pak s podvinutým okrajem a později až nálevkovitý. Lupeny jsou v mládí světlejší, žluté až žlutooranžové, a sbíhají až na třeň stejné barvy. Mycelium houby fluoreskuje a někdy fluoreskuje i celá houba.
Hlíva olivová je jedovatá houba, nezpůsobuje však smrtelné otravy. I tak je otrava velmi nepříjemná. Způsobuje silné dráždění zažívacího traktu a s tím spojené zdravotní problémy: bolesti břicha, vyčerpávající zvracení a průjmy, únavu a celkovou slabost. Otravu mají na svědomí toxické látky zvané illudiny. To jsou seskviterpeny, které představují rodinu strukturně podobných látek odvozených od benzofulvenu. Pro jejich biologický účinek je nezbytná přítomnost spirocyklopropanového kruhu a α,β-nenasyceného ketonu (viz schéma).
Mechanismus toxického účinku illudinů je založen na jejich interakci s několika biomolekulami, kdy se chovají jako silná alkylační činidla. Interagují s molekulami obsahujícími –SH skupinu, jako je glutathion, ale také s DNA, kterou poškozují dosud ne zcela známým způsobem, a blokují tak proces transkripce DNA do molekuly RNA. Vykazují antibiotickou aktivitu proti gramnegativním i grampozitivním bakteriím a mají též protinádorové účinky u mnoha linií rakovinných buněk. Mezi nejúčinnější patří illudiny M a S. Oba illudiny jsou velmi účinné proti rakovinným buňkám, ale jsou pro člověka příliš toxické. Společnost MGI Pharma Inc. vyvinula syntetický derivát illudinu s názvem Irofulven, který je pro člověka méně toxický, ale má zachovanou vysokou protinádorovou aktivitu. V současné době je irofulven ve stadiu klinických zkoušek u některých druhů nádorů. (Schobert R. et al.: Anticancer active illudins: recent developments of a potent alkylating compound class. Curr. Med. Chem. 18/6, 790–807, 2011)
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [272,92 kB]