Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Pole sněhová, pole válečná

 |  12. 7. 2012
 |  Vesmír 91, 386, 2012/7

Typické horské sněhové pole (též sněhové výležisko) je místem, kde zůstává sníh mnohem delší dobu než v jeho okolí. Ve vyšších polohách dochází k ukládání sněhu opakovaně a pravidelně na určitých konkávních místech v závětří převládajících větrů. Časoprostorové rozložení sněhových polí je velice úzce kopírováno i vegetací. Zjednodušeně lze říci, že sněhová pole využívají pro svůj růst především druhy citlivé vůči mrazu. Spoléhají na to, že než roztaje teplotně izolující vrstva sněhu, bude už dávno léto a zimní teploty se stanou dávnou minulostí. Na druhou stranu je možné, že druhy sněhových polí dokážou jen velmi omezeně vzdorovat tlaku okolních druhů a pod ochranu dlouho ležícího sněhu se utíkají schovat před kompetičně zdatnějšími (především travinnými) druhy.

Pokud chceme najít odpověď, čím jsou determinována rostlinná společenstva především v okrajových částech sněhového pole, musíme se zaměřit na klíčení a růst semenáčků příslušných druhů rostlin i jejich hustotu a přežívání. Právě tyto parametry byly studovány v severovýchodních Rakouských Alpách. Z výsledků studie vyplývá, že v prostorové distribuci druhů vázaných na sněhová pole hrají hlavní úlohu abiotické podmínky. Především se jedná o vlhkost, dobu odtání sněhové pokrývky a vystavení nízkým teplotám (mrazu). S narůstající hustotou společenstva a přibývajícími kompetičně silnějšími druhy, tj. směrem k okraji sněhového pole, však navíc dochází ke snižování úspěšnosti klíčení a přežívání druhů vázaných na sněhová pole. Kompetičně slabší druhy se v okrajových částech sněhových polí obtížněji prosazují. Tento výsledek má ještě další důsledky v souvislosti s možnými změnami klimatu. Při nich by pravděpodobně vlivem zvýšené průměrné teploty docházelo ke ztenčení sněhové pokrývky a jejímu dřívějšímu odtání. Nedostatečně vysoká sněhová pokrývka by zvyšovala riziko poškození mrazem nadzemních orgánů rostlin a promrzání půdy během zimního období. Přitom je nutné si připomenout, že rostliny sněhových polí nejsou adaptovány na mráz a nejsou schopny se přizpůsobit ani prodlužující se vegetační sezoně svými růstovými parametry. Specializovaná společenstva sněhových polí tak zřejmě budou pod vlivem klimatických změn čelit kombinovanému vlivu změněných podmínek prostředí a zároveň kompetice druhů z okolních společenstev. (Perspect. Plant. Ecol. 13, 15–26, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...