Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Pole sněhová, pole válečná

 |  12. 7. 2012
 |  Vesmír 91, 386, 2012/7

Typické horské sněhové pole (též sněhové výležisko) je místem, kde zůstává sníh mnohem delší dobu než v jeho okolí. Ve vyšších polohách dochází k ukládání sněhu opakovaně a pravidelně na určitých konkávních místech v závětří převládajících větrů. Časoprostorové rozložení sněhových polí je velice úzce kopírováno i vegetací. Zjednodušeně lze říci, že sněhová pole využívají pro svůj růst především druhy citlivé vůči mrazu. Spoléhají na to, že než roztaje teplotně izolující vrstva sněhu, bude už dávno léto a zimní teploty se stanou dávnou minulostí. Na druhou stranu je možné, že druhy sněhových polí dokážou jen velmi omezeně vzdorovat tlaku okolních druhů a pod ochranu dlouho ležícího sněhu se utíkají schovat před kompetičně zdatnějšími (především travinnými) druhy.

Pokud chceme najít odpověď, čím jsou determinována rostlinná společenstva především v okrajových částech sněhového pole, musíme se zaměřit na klíčení a růst semenáčků příslušných druhů rostlin i jejich hustotu a přežívání. Právě tyto parametry byly studovány v severovýchodních Rakouských Alpách. Z výsledků studie vyplývá, že v prostorové distribuci druhů vázaných na sněhová pole hrají hlavní úlohu abiotické podmínky. Především se jedná o vlhkost, dobu odtání sněhové pokrývky a vystavení nízkým teplotám (mrazu). S narůstající hustotou společenstva a přibývajícími kompetičně silnějšími druhy, tj. směrem k okraji sněhového pole, však navíc dochází ke snižování úspěšnosti klíčení a přežívání druhů vázaných na sněhová pole. Kompetičně slabší druhy se v okrajových částech sněhových polí obtížněji prosazují. Tento výsledek má ještě další důsledky v souvislosti s možnými změnami klimatu. Při nich by pravděpodobně vlivem zvýšené průměrné teploty docházelo ke ztenčení sněhové pokrývky a jejímu dřívějšímu odtání. Nedostatečně vysoká sněhová pokrývka by zvyšovala riziko poškození mrazem nadzemních orgánů rostlin a promrzání půdy během zimního období. Přitom je nutné si připomenout, že rostliny sněhových polí nejsou adaptovány na mráz a nejsou schopny se přizpůsobit ani prodlužující se vegetační sezoně svými růstovými parametry. Specializovaná společenstva sněhových polí tak zřejmě budou pod vlivem klimatických změn čelit kombinovanému vlivu změněných podmínek prostředí a zároveň kompetice druhů z okolních společenstev. (Perspect. Plant. Ecol. 13, 15–26, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...