fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Pole sněhová, pole válečná

 |  12. 7. 2012
 |  Vesmír 91, 386, 2012/7

Typické horské sněhové pole (též sněhové výležisko) je místem, kde zůstává sníh mnohem delší dobu než v jeho okolí. Ve vyšších polohách dochází k ukládání sněhu opakovaně a pravidelně na určitých konkávních místech v závětří převládajících větrů. Časoprostorové rozložení sněhových polí je velice úzce kopírováno i vegetací. Zjednodušeně lze říci, že sněhová pole využívají pro svůj růst především druhy citlivé vůči mrazu. Spoléhají na to, že než roztaje teplotně izolující vrstva sněhu, bude už dávno léto a zimní teploty se stanou dávnou minulostí. Na druhou stranu je možné, že druhy sněhových polí dokážou jen velmi omezeně vzdorovat tlaku okolních druhů a pod ochranu dlouho ležícího sněhu se utíkají schovat před kompetičně zdatnějšími (především travinnými) druhy.

Pokud chceme najít odpověď, čím jsou determinována rostlinná společenstva především v okrajových částech sněhového pole, musíme se zaměřit na klíčení a růst semenáčků příslušných druhů rostlin i jejich hustotu a přežívání. Právě tyto parametry byly studovány v severovýchodních Rakouských Alpách. Z výsledků studie vyplývá, že v prostorové distribuci druhů vázaných na sněhová pole hrají hlavní úlohu abiotické podmínky. Především se jedná o vlhkost, dobu odtání sněhové pokrývky a vystavení nízkým teplotám (mrazu). S narůstající hustotou společenstva a přibývajícími kompetičně silnějšími druhy, tj. směrem k okraji sněhového pole, však navíc dochází ke snižování úspěšnosti klíčení a přežívání druhů vázaných na sněhová pole. Kompetičně slabší druhy se v okrajových částech sněhových polí obtížněji prosazují. Tento výsledek má ještě další důsledky v souvislosti s možnými změnami klimatu. Při nich by pravděpodobně vlivem zvýšené průměrné teploty docházelo ke ztenčení sněhové pokrývky a jejímu dřívějšímu odtání. Nedostatečně vysoká sněhová pokrývka by zvyšovala riziko poškození mrazem nadzemních orgánů rostlin a promrzání půdy během zimního období. Přitom je nutné si připomenout, že rostliny sněhových polí nejsou adaptovány na mráz a nejsou schopny se přizpůsobit ani prodlužující se vegetační sezoně svými růstovými parametry. Specializovaná společenstva sněhových polí tak zřejmě budou pod vlivem klimatických změn čelit kombinovanému vlivu změněných podmínek prostředí a zároveň kompetice druhů z okolních společenstev. (Perspect. Plant. Ecol. 13, 15–26, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...