Plži mohou cestovat po světě v ptačích vnitřnostech

Nález živých plžů v trusu ptáků vedl Caspera van Leeuwena z nizozemského Institutu pro ekologii ve Wageningenu k hypotéze, že někteří mohou přežít v ptačích vnitřnostech podobně jako semena některých rostlin (endozoochorie) a být tak přepraveni na značnou vzdálenost. Aby svou hypotézu potvrdil, krmil divoké kachny (Anas platyrhynchos) čtyřmi druhy malých mořských plžů a sledoval, zda jsou schopni přežít cestu ptačím gastrointestinálním traktem a vyjít spolu s trusem. Většina plžů to nepřežila, ale asi 1 % dospělých mořských plžů Hydrobia ulvae přežilo v ptačím trávicím traktu déle než pět hodin. Za pět hodin může divoká kachna uletět víc než 300 km, takže její „černí pasažéři“ se mohou dostat i na velkou vzdálenost od místa svého původního výskytu (PLoS One, doi: 10.1371/journal.pone.0032292). K podobným závěrům dospěla i studie japonských autorů, kteří našli v trusu ptáků až 15 % živých jedinců japonského suchozemského plže Tornatellides boeningi (J. Biogeography, doi: 10.1111/j.1365-2699.2011.02559.x).

Ryan Hechinger z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře se domnívá, že i kdyby v trávicím traktu ptáků přežilo jen velmi malé množství plžů, je tento způsob jejich šíření významný. Našel také genetický důkaz o tom, že mořští plži opakovaně cestovali přes Panamskou šíji mezi Pacifikem a Atlantikem (Biological Sci., doi: 10.1098/rspb.2011.1599). Vzhledem k malému množství přežívajících plžů nejspíš nejde o úmyslnou strategii cestování.