Obří sítě madagaskarských pavouků

Rod Caerostris z čeledi křižákovitých zahrnuje v současnosti 11 druhů pavouků žijících v tropech Starého světa (snímek jednoho z nich viz Vesmír 78, 200, 1999/4). Většina staví velké sítě, které upevňuje na stromech zpravidla na okraji lesních mýtin či pasek. Před dvěma lety byl však na Madagaskaru objeven druh, jenž se s fádním umístěním svých sítí rozhodně nespokojí. A nejen to. Caerostris darwini, pojmenovaný svými objeviteli na počest 150. výročí vydání Darwinova Původu druhů (vědecký popis pavouka byl prý v úplnosti „spáchán“ 24. listopadu 2009), tká vůbec největší známé sítě na světě. Mohou mít v průměru až dva metry a zabírat plochu blížící se třem metrům čtverečním. Pavouci je snovají na unikátních místech: nad vodními plochami tekoucích i stojatých vod, přičemž kotvicí vlákna mohou dosáhnout délky i přes pětadvacet metrů. Docela úctyhodný výkon, uvážíme-li, že architektem tak monumentálního díla je samička velká pouze necelé dva centimetry. Samečci jsou díky výraznému sexuálnímu dimorfismu velcí jen asi 6 milimetrů. Přestože fotografie sítí tohoto pavouka svádějí k fascinujícím představám ohledně jeho kořisti, pozorování jeho potravních návyků ukázalo, že 80 % úlovku tvoří drobný hmyz létající nad vodní hladinou. Nespornou zajímavostí je také skutečnost, že vlákno C. darwini je zřejmě nejpevnější biologický materiál, s nímž jsme se doposud setkali – je téměř dvakrát pevnější než jakékoli jiné známé pavoučí vlákno a více než desetkrát pevnější než kevlar. (The Journal of Arachnology 39, 287–295, 2011 a 38, 346–356, 2010)