MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Obří sítě madagaskarských pavouků

 |  5. 4. 2012
 |  Vesmír 91, 193, 2012/4

Rod Caerostris z čeledi křižákovitých zahrnuje v současnosti 11 druhů pavouků žijících v tropech Starého světa (snímek jednoho z nich viz Vesmír 78, 200, 1999/4). Většina staví velké sítě, které upevňuje na stromech zpravidla na okraji lesních mýtin či pasek. Před dvěma lety byl však na Madagaskaru objeven druh, jenž se s fádním umístěním svých sítí rozhodně nespokojí. A nejen to. Caerostris darwini, pojmenovaný svými objeviteli na počest 150. výročí vydání Darwinova Původu druhů (vědecký popis pavouka byl prý v úplnosti „spáchán“ 24. listopadu 2009), tká vůbec největší známé sítě na světě. Mohou mít v průměru až dva metry a zabírat plochu blížící se třem metrům čtverečním. Pavouci je snovají na unikátních místech: nad vodními plochami tekoucích i stojatých vod, přičemž kotvicí vlákna mohou dosáhnout délky i přes pětadvacet metrů. Docela úctyhodný výkon, uvážíme-li, že architektem tak monumentálního díla je samička velká pouze necelé dva centimetry. Samečci jsou díky výraznému sexuálnímu dimorfismu velcí jen asi 6 milimetrů. Přestože fotografie sítí tohoto pavouka svádějí k fascinujícím představám ohledně jeho kořisti, pozorování jeho potravních návyků ukázalo, že 80 % úlovku tvoří drobný hmyz létající nad vodní hladinou. Nespornou zajímavostí je také skutečnost, že vlákno C. darwini je zřejmě nejpevnější biologický materiál, s nímž jsme se doposud setkali – je téměř dvakrát pevnější než jakékoli jiné známé pavoučí vlákno a více než desetkrát pevnější než kevlar. (The Journal of Arachnology 39, 287–295, 2011 a 38, 346–356, 2010)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Lhotský

RNDr. Josef Lhotský, Ph.D., (*1986) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na PřF UK, kde se zabýval fenoménem symbiózy v evoluci, teorií symbiogeneze a dějinami evolučního myšlení. Přednášel na PřF UK, FSS MU a FF UP. Je autorem knih Symbiotický vesmír: biologický horizont událostí, Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie a Sen noci darwinovské aneb O čem se vám v souvislosti s evolucí ani nezdá. V roce 2016 získal cenu nakladatelství Academia za překlad vědecké & populárně naučné literatury.
Lhotský Josef

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...