Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Naši šneci v době ledové

 |  9. 2. 2012
 |  Vesmír 91, 67, 2012/2

Zajímavou metodou, která pomohla poodhalit paměť naší krajiny, je srovnávání životních podmínek glaciálních plžů s jejich dnešními biotopy. Jejich vápenné schránky se výborně fosilizují ve spraši, které bylo u nás díky pleistocenním větrům, vanoucím mezi dvěma ledovcovými štíty, uloženo dostatek. Pouze velmi málo druhů plžů se však přizpůsobilo raně holocenním klimatickým změnám, a tak lze jen obtížně odhadovat, v jakých podmínkách vlastně žili. Pověstná šnečí rychlost se jim stala osudnou. Pro domácí pleistocenní analogii se tak musí do zahraničí, konkrétně na Altaj. Tam se podařilo najít sedm z osmi plně glaciálních středoevropských druhů plžů v prostředí, jemuž nedominovala suchá otevřená step. To je oproti dřívějším předpokladům poměrně překvapivé, nicméně tuto hypotézu potvrzují i jiné novější práce. Krajinu tak kromě stepních společenstev dotvářela relativně pestrá mozaika křovinné vegetace, nevelkých mokřadů a v příznivém mezoklimatu dokonce les. Kdo by si proto chtěl zkusit, jak se u nás žilo před 20 000 lety, nechť se vydá na jižní Sibiř. Šťastnou cestu! (J. Biogeography 37, 1450–1462, 2010)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné