Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Jak ovlivňuje produktivita prostředí počet druhů rostlin?

 |  6. 12. 2012
 |  Vesmír 91, 739, 2012/12

Vypadá to, že nijak. Zdá se, že otázka stará několik desítek let získala definitivní odpověď. Podle tradiční představy by měl počet druhů s produktivitou (neboli úživností stanoviště) nejdříve růst, a potom zase klesat. Na málo úživných stanovištích nacházíme málo druhů, protože jen málo druhů je uzpůsobeno na nepříznivé podmínky. Na velmi úživných stanovištích mohou zase růst pouze ty druhy, které vyhrají v konkurenci s ostatními. Nejvíce druhů je tedy tam, kde podmínky nejsou ani vyloženě nepříznivé, ani příliš příznivé. Ne všechny studie ale potvrzují tento model a zároveň se ukazuje, že velký vliv na vztah mezi produktivitou a počtem druhů má i historie rostlinných společenstev, schopnost šíření druhů či variabilita stanovišť. Často také závisí na tom, kde se dané společenstvo nachází (např. zda v oblasti tropů, či mírného pásma), a na tom, jaké prostorové rozlišení pro studii zvolíme. Bylo by tudíž divné, kdyby vztah mezi produktivitou prostředí a počtem druhů rostlin byl univerzální, jak mnoho vědců věřilo a stále věří. Nedávná studie si dala za cíl odhalit onu univerzálnost s použitím dat o počtu druhů a produktivitě prostředí (měřené jako nadzemní biomasa) z pěti kontinentů. Autoři ukázali, že napříč různými rostlinnými společenstvy z celého světa počet druhů na produktivitě skutečně nijak nezávisí. Tento překvapivý výsledek vědeckou komunitu pochopitelně nenechal klidnou a záhy byly otištěny dva kritické dopisy. V prvním tvrdili, že kdyby se data pro analýzu lépe vybrala, závislost mezi produktivitou a počtem druhů by vyšla pozitivní. Autoři druhého dopisu naopak argumentovali, že kdyby se data pro analýzu lépe vybrala, ovšem jinak, než navrhovali autoři první reakce, zmíněná závislost by nejdříve rostla, a potom klesala, v souladu s tradičním pohledem. Což ovšem jen utvrdilo zjištění, že vztah mezi počtem druhů a úživností prostředí opravdu univerzální není. Budoucí studie by měly spíše usilovat o rozpletení vlivů ostatních proměnných, které jsou pro počet druhů důležitější než produktivita. (Science 333, 1750, 2011; Science 335, 1441, 2012)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Irena Šímová

Mgr. Irena Šímová, Ph.D., (*1982) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. V CTS UK a AV ČR se zabývá možnými mechanismy, které jsou zodpovědné za variabilitu v počtu druhů na různých prostorových úrovních.
Šímová Irena

Doporučujeme

Ceny Neuron 2021: od červených krvinek k teorii grafů

Ceny Neuron 2021: od červených krvinek k teorii grafů

redakce  |  28. 9. 2021
Zatímco loni zasáhla i do udělování tradičních cen nadačního fondu Neuron pandemie covidu-19 a fond ocenil „jen“ dva vědce mimořádnými cenami za...
Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné