Děti mají opět smůlu

Většina maminek si pro své dítě přeje to nejlepší. Aby se dobře učilo, našlo si správné kamarády a správně jedlo, prostě aby prospívalo jak po psychické, tak po fyzické stránce. Správná maminka tak v roce 1870, po údajném opublikování práce Emila von Wolffa o vysokém množství železa ve špenátu, okamžitě přidala dříve opomíjený špenát na rodinný jídelníček. Ku prospěchu svých dětí samozřejmě. Největší špenátový boom ovšem nastal až v roce 1930. Zasloužil se o něj silák jménem Pepek námořník ze stejnojmenného kresleného seriálu tvůrce Elzie Crislera Segara. Dnes by vám každá uvědomělá matka vysvětlila, že Emil von Wolff si ve své práci spletl desetinnou čárku, množství železa ve špenátu není tak vysoké a Pepek námořník je jen pohádka pro děti. Je tomu však opravdu tak? Mají dnešní maminky pravdu? Částečně pravdu mají. Ve špenátu opravdu není tak vysoké množství železa, jak o tom napsal pan Wolff. Dokonce i množství, které tam skutečně je, lidské tělo kvůli kyselinám listové a šťavelové, přítomných ve špenátu, nedokáže téměř vstřebat. Přesto však maminky Pepkovi trochu křivdí. Podle studie dvou nezávislých vědeckých týmů na to šel silák-námořník se špenátem dobře.

První tým vědců z Rutgersovy univerzity v New Jersey se zabýval studiem fytoekdysteroidů, obsažených například i ve špenátu. Fytoekdysteroidy jsou velmi podobné látkám, které produkuje hmyz a které u savců zapříčiňují mimo jiné celou řadu růstových a fyzických změn. Vědci studovali vlastnosti těchto hormonů in vitro na buňkách svalových vláken u lidí a u laboratorních myší. Oba druhy tkání reagují na fytosteroidy zvýšením syntetické aktivity o více než 20 %. Ekdysteroid, který také obsahuje rostlinný extrakt, dával podobné výsledky. Tým vědců ze stockholmského Karlova institutu dává Pepkovi také za pravdu. Tito badatelé v nedávno uveřejněné studii hovoří o tom, že nitráty, které špenát, ale i jiná zelenina v hojné míře obsahují, dávají růst silnějším a vytrvalejším svalům. Ve své studii vědci testovali myši, kterým dávali týden pít ve vodě rozpuštěné nitráty, a myši, které dostávaly jen obyčejnou vodu. Ukázalo se, že „nitrátové“ myšky měly mnohem silnější svaly než myšky kontrolní („beznitrátové“). K tomu, abyste byli silní skoro jako Pepek námořník, je v druhém případě, díky nitrátům, třeba prý jen 200–250 g denně. V prvním případě, díky rostlinným steroidům, je ale nutný více než kilogram špenátu. Vypadá to, že díky nové uvědomělé generaci maminek zažijeme špenátový návrat na rodinné jídelníčky. Pokud tomu tak nebude, nevadí, protože naše vody jsou vlivem socialisticky plánovaného hospodářství natolik znečištěné dusičnany, že se dá říct – co Čech, to Pepek. (J. Agric. Food Chem. 56, 3532–3537, 2008; Hernández A. a kol.: Dietary nitrate increases tetanic [Ca²⁺]i and contractile force in mouse fast-twitch Muscle. doi: 10.1113/jphysiol.2012.232777)