Zvláštnosti sloní březosti

Sloni patří k savčím rekordmanům – jsou například největší žijící suchozemští savci. Proto snad nikoho tolik nepřekvapí jejich velmi dlouhá doba březosti kolem, 640 dní, čímž předčí i některé větší kytovce. Jak se nyní ukázalo, je sloní březost unikátní i v dalších aspektech. U savců je pro zdárný průběh březosti (zvláště v jejích počátečních fázích) zásadní hormonální produkce progesteronu ze žlutého tělíska. Toto tělísko vzniká z buněk, ze kterých se při ovulaci uvolní vajíčko. Typicky připadá na jedno uvolněné vajíčko jedno žluté tělísko, a pokud nedojde k oplodnění vajíčka, žluté tělísko zaniká. Jestliže však k oplodnění dojde, pak je díky progesteronu uvolňovaného právě ze žlutého tělíska připravena výstelka dělohy na zahnízdění embrya a žluté tělísko pokračuje v hormonální produkci ještě po nějaký čas. U lidí například dochází k zahnízdění v průměru 7 dní po ovulaci, žluté tělísko dosahuje své maximální velikosti za 10 týdnů a mezi 16–20 týdnem zaniká. Bez progesteronu by ale byl osud embrya zpečetěn. V době zániku žlutého tělíska však již jeho produkci přebírá obvykle placenta. Slonice si však hormonální podporu březosti zařídily jinak. Předchozí výzkumy poukazovaly jak na „nečinnost“ placenty slonic, co se produkce progesteronu týká, tak na přítomnost více žlutých tělísek najednou. Pečlivý monitoring slonic chovaných v zajetí nyní umožnil odhalit, jak přesně je tedy dlouhá březost slonic hormonálně řízena.

Zajímavý je už samotný průběh estru neboli říje slonic. Jejich estrální cyklus trvá 12–16 týdnů a je pro něj typické dvojí maximum hladiny luteinizačního hormonu, který u většiny samic savců spouští ovulaci. Přestože slonice mají typicky jen jedno mládě, mají na svých vaječnících nejčastěji 2–12 žlutých tělísek. Právě při prvním maximu dochází k luteinizaci folikulů a vzniku přídatných žlutých tělísek, teprve o tři týdny později při druhém maximu luteinizačního hormonu dochází k samotné ovulaci. Pokud dojde k oplodnění, je zde poměrně dlouhá doba, než dojde k implantaci, a to celých 40–45 dní. V této době navíc dochází k poklesu produkce progesteronu ze žlutých tělísek. Teprve úspěšné zahnízdění vyvolá růst a zvýšenou činnost žlutých tělísek, která pak nezanikají a jsou hlavním místem produkce progesteronu po celou dobu březosti. Zdá se tedy, že právě počaté slůně musí svou matku dostatečně přesvědčit o své životaschopnosti. Ostatně sloní matka mu pak věnuje 4–7 let péče (než přijde další sourozenec). Taková investice tedy vyžaduje větší jistotu, že bude skutečně investovat do zdravého potomka, a proto si s hormonální podporou březosti dává tak načas. Na závěr je zajímavé zmínit, že zvýšený počet žlutých tělísek je zřejmě typický i pro blízké příbuzné slonů sirény, nikoliv však pro plodnější damany. (Proc. R. Soc. B, 1–10, 2012, doi: 10.1098/rspb.2012.1038)