MUDr. Jan Bureš, DrSc., FNAS

Jeden z nejúspěšnějších českých fyziologů paměti a průkopník mozkové elektrofyziologie celý život zkoumal podstatu paměti u pokusných laboratorních zvířat a u člověka. Zjistil, jak vlna šířící se deprese v mozkové kůře dočasně zhoršuje paměť a jak se informace uchovávají i v jiných částech mozku (hipokampu aj.). Byl uznávaným světovým vědcem, za kterým se sjížděli vědci doslova ze všech kontinentů a jemuž po sametové revoluci aplaudovalo publikum ve stoje v přednáškových síních několika světových metropolí. Díky svému složitému politickému vývoji od 50. let byl předurčen k tomu, že téměř všechny své zásadní vědecké nálezy a objevy uskutečnil v Praze. Jednou z mnoha jeho poct je členství v National Academy of Sciences USA, které mu bylo uděleno r. 1995 jako jedinému českému fyziologovi. Napsal kolem 250 experimentálních studií citovaných víc než 4500krát. Byl spoluautorem skutečně výjimečné studie Fyziologického ústavu z dob totality, oceněné někdejším Ústavem pro vědecké informace (ISI, USA) jako citační klasická práce (Brain Research 39, 255–259, 1972). Ta otevřela nové obzory buněčného výzkumu mozkové kůry i podkoří, kde máme uloženy miliardy neuronů, odpovědných za naše vnímání, paměť a znaky osobnosti. Odešel skromný, pracovitý a intelektově mimořádně vybavený akademik (člen Mensy), jehož příkladný rodinný a vědecký život si zasloužil v mnoha ohledech obdiv a úctu.