Jaroslav Drobník

Nestor české biotechnologie vystudoval mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze, kde působil až do roku 1971. V roce 1957 se tu stal vedoucím izotopové laboratoře a v roce 1959 vedoucím oddělení biofyziky. Soustředil se na účinky záření na dědičnou informaci a na inkorporaci radioizotopů do DNA. V letech 1968–1969 byl proděkanem Přírodovědecké fakulty UK. S nástupem normalizace musel univerzitu opustit. Nastoupil do Ústavu makromolekulární chemie ČSAV, kde založil laboratoř biochemie polymerů. V Akademii věd pracoval až do roku 1990, kdy se vrátil na Karlovu univerzitu. Zde působil jako ředitel Biotechnologického ústavu a v roce 1991 byl jmenován profesorem biofyziky. Jeden z jeho nejvýznamnějších pracovních úspěchů se váže k pobytu na Michiganské státní univerzitě v roce 1961, kde byl členem týmu, jenž objevil cytostatické účinky komplexních sloučenin platiny. Jaroslav Drobník tak stál u zrodu nové kategorie léků proti nádorovým onemocněním. V posledních letech byl profesor Drobník znám především jako neúnavný propagátor biotechnologií a především geneticky modifikovaných organismů. Texty s touto tématikou psal i pro Vesmír.