Jak moc zvláštní je kormorán galapážský?

Galapážské ostrovy jsou proslavenou přírodní laboratoří, která značnou měrou přispěla k formulaci evoluční teorie Charlese Darwina. Hostí vskutku pozoruhodné tvory – třeba obrovité želvy, mořského leguána, „pěnkavy“ a jiné pěvce snad se všemi možnými variacemi zobáků a velikostí, tučňáka (Galapágy leží na rovníku, ale až sem zasahuje chladný Humboldtův/Peruánský proud) nebo nelétavého kormorána. Poslední jmenovaný není zrovna typickým zástupcem své skupiny, neboť má kratičká křídla, což se v kombinaci s větší váhou promítlo ve ztrátě jeho letových schopností. Z kormoránů vybočuje i sekvenční polyandrií, což znamená, že samice mezi sebou bojují o samce, s nimiž zakládají postupně několik snůšek. Každý z několika samců se o vajíčka stará a posléze vychová i vylíhnutá mláďata. Dodejme, že jde o druh poměrně vzácný s asi 1400 jedinci (odhad z r. 2006). Pro jeho odlišnosti mu byl některými zoology vymezován samostatný rod Nannopterum, jiní v něm spatřovali jen výrazně změněného kormorána r. Phalacrocorax, do kterého patří třeba evropští kormorán velký a k. malý. Molekulárně-fylogenetické zhodnocení kormorána galapážského potvrdilo druhý pohled, neboť je blízce příbuzný americkým kormoránům r. Phalacrocorax, kormoránu ušatému (P. auritus) a k. subtropickému (P. brasilianus). Od nich se odštěpil před asi 2 mil. let, je tedy podobně starý jako předek proslavených galapážských „pěnkav“ (2,3 milionu let), mladší než tučňák galapážský (4 miliony let) a výrazně starší než káně galapážská (300 tisíc let). Tato datace otevírá zajímavou otázku, kam prakormorán dorazil, neboť ačkoli dnes žije na ostrovech Isabela a Fernandina, Isabela se objevila před 500–800 tisíci lety a Fernandina teprve před 70 tisíci let. Možná na západní části ostrova Santa Cruz, který se zformoval asi před 2,2–2,3 milionu let… (Molecular Phylogenetics and Evolution 53, 94–98, 2009)