Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Jak moc zvláštní je kormorán galapážský?

 |  4. 10. 2012
 |  Vesmír 91, 553, 2012/10

Galapážské ostrovy jsou proslavenou přírodní laboratoří, která značnou měrou přispěla k formulaci evoluční teorie Charlese Darwina. Hostí vskutku pozoruhodné tvory – třeba obrovité želvy, mořského leguána, „pěnkavy“ a jiné pěvce snad se všemi možnými variacemi zobáků a velikostí, tučňáka (Galapágy leží na rovníku, ale až sem zasahuje chladný Humboldtův/Peruánský proud) nebo nelétavého kormorána. Poslední jmenovaný není zrovna typickým zástupcem své skupiny, neboť má kratičká křídla, což se v kombinaci s větší váhou promítlo ve ztrátě jeho letových schopností. Z kormoránů vybočuje i sekvenční polyandrií, což znamená, že samice mezi sebou bojují o samce, s nimiž zakládají postupně několik snůšek. Každý z několika samců se o vajíčka stará a posléze vychová i vylíhnutá mláďata. Dodejme, že jde o druh poměrně vzácný s asi 1400 jedinci (odhad z r. 2006). Pro jeho odlišnosti mu byl některými zoology vymezován samostatný rod Nannopterum, jiní v něm spatřovali jen výrazně změněného kormorána r. Phalacrocorax, do kterého patří třeba evropští kormorán velký a k. malý. Molekulárně-fylogenetické zhodnocení kormorána galapážského potvrdilo druhý pohled, neboť je blízce příbuzný americkým kormoránům r. Phalacrocorax, kormoránu ušatému (P. auritus) a k. subtropickému (P. brasilianus). Od nich se odštěpil před asi 2 mil. let, je tedy podobně starý jako předek proslavených galapážských „pěnkav“ (2,3 milionu let), mladší než tučňák galapážský (4 miliony let) a výrazně starší než káně galapážská (300 tisíc let). Tato datace otevírá zajímavou otázku, kam prakormorán dorazil, neboť ačkoli dnes žije na ostrovech Isabela a Fernandina, Isabela se objevila před 500–800 tisíci lety a Fernandina teprve před 70 tisíci let. Možná na západní části ostrova Santa Cruz, který se zformoval asi před 2,2–2,3 milionu let… (Molecular Phylogenetics and Evolution 53, 94–98, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné