Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Hřib satan

 |  4. 10. 2012
 |  Vesmír 91, 574, 2012/10

Hřib satan (Boletus satanas) je houba z čeledi hřibovitých, opředená mnoha lidovými pověrami a báchorkami. Jednou z nich je i jeho pověstná jedovatost, které zřejmě vděčí i za své druhové jméno. Ve skutečnosti však není až tak jedovatý, jak se o něm povídá. Díky této pověsti si každý myslí, že tuto houbu zná. Je však mnohem více těch, co o ní slyšeli, než těch, co ji viděli. Hřib satan je vzácná houba a setkat se s ní v lese je stále obtížnější. Roste v červenci až září pod listnatými stromy na teplých vápencovitých podkladech.

Hřib satan je často zaměňován s podobnými hřiby s červenými póry, například s hřibem nachovým, hřibem kovářem, hřibem kříštěm nebo hřibem kolodějem. Je naším největším hřibem. Jeho klobouk může mít průměr až 30 cm a vážit může až 1 kg. Klobouk je v mládí polokulovitý, pak polštářovitě vyklenutý, bělavě krémové až šedé barvy, naspodu se žlutými, záhy oranžově červenavými až červenými póry. Satan má kyjovitý či řepovitý třeň se síťkou, který je nahoře žlutý a dole červený a který může být 6–15 cm dlouhý a 4–8 cm široký. Žlutá dužnina na řezu nebo při pomačkání je slabě modrá. Chuť dužniny je ořechová a jemná. Výtrusy jsou hladké, žlutě olivové. Pach je závislý na stáří plodnice – mladé houby jsou téměř bez zápachu, starší páchnou nepříjemně.

Toxickým principem hřibu satanu je jed zvaný bolesatin. Bolesatin je jednořetězcový glykoprotein, který je inhibitorem syntézy bílkovin. Jeho střední smrtná dávka pro myš nebo potkana při intraperitoneálním podání je 1 mg/kg a při intravenózním podání 0,14 mg/kg. Vyvolává vznik trombů v játrech a snižuje počty krvinek v periferní krvi. Těmto biochemickým změnám lze zabránit podáním aspirinu, tiklopidinu nebo heparinu. Tato léčiva však nedokážou zabránit smrti zvířat, která dostala smrtelnou dávku jedu. Bílkovinná povaha jedu vysvětluje, proč tepelná úprava houby vede k ztrátě jeho jedovatosti. Teplem se bolesatin znehodnocuje jako každá jiná bílkovina a ztrácí svou toxicitu. Pokud je satan dostatečně dlouho tepelně opracován, lze jej bez nebezpečí sníst. Vzhledem k jeho veliké vzácnosti však tyto nádherné hřiby raději necháme růst a na smaženici si najdeme něco méně vzácného. V České republice stále ještě existují lokality, kde je výskyt satana hojnější. Pravidelně tam každým rokem chodí amatérští mykologové, aby pořídli několik snímků. Problémem jsou neznalí houbaři, kteří satana utrhnou, prohlédnou a pohodí. Pokud je někdo vkládá do košíku s přesvědčením, že hřib jako hřib, riskuje návštěvu nemocnice.

Literatura

Ennamany R. et al.: Aspirin and heparin prevent hepatic blood stasis and thrombosis induced by the toxic glycoprotein bolesatine in mice. Hum. Exp. Toxicol. 17, 620–624, 1998.

Gachet C. et al.: Bolesatine induces agglutination of rat platelets and human erythrocytes and platelets in vitro. Hum. Exp. Toxicol. 15, 26–29, 1996.

Kretz P., Kreppy E. E., Dirheimer G.: Characterization of bolesatine, a toxic protein from the mushroom Boletus satanas Lenz and it’s effects on kidney cells. Toxicology 66, 213–224, 1991.

Kubička J., Erhart J., Erhartová M.: Jedovaté houby. Avicenum, Praha 1980. 247 s.

Blízce příbuzný hřibu satanu je hřib satanovitý (Boletus satanoides), vzácný druh rostoucí u nás pouze v teplých listnatých lesích a na hrázích rybníků, hlavně pod duby. Klobouk má bělavou, bělavě krémovou, našedlou nebo šedou barvu, často s načervenalým nádechem. Póry jsou po otevření klobouku žluté, ale brzy se začnou přebarvovat na červenou a poté na červenooranžovou barvu. Po otlačení modrají stejně jako celá dužnina. Třeň je v mládí červený, v dospělosti může mít v horní polovině slabě nažloutlý nebo naoranžovělý nádech. Je pokrytý červenou síťkou, která u mladých plodnic zcela chybí. V syrovém stavu je podobně jako satan silně jedovatý.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mykologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Jiří Patočka

Václav Burle

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné