Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Je náš osud napsaný ve hvězdách?

Na chvíli přestat hledět vzhůru…
 |  12. 1. 2012
 |  Vesmír 91, 17, 2012/1

Skoro každého, koho najednou napadne otázka, odkud že se to na tom světě vlastně bere, a kam to všechno míří, nemine v životě kratší či delší období, kdy je fascinován hvězdným nebem. Co se tam všechno skrývá? Jaká překvapení, jaké velkolepé objevy? Stanislav Lem, Isak Asimov, Ray Bradbury, Jules Verne, Josef Nesvadba, Jan Souček, a desítky a stovky dalších nás odnášeli na nekonečných sci-fi křídlech do blízkých a vzdálených končin vesmíru, do vzdálené i blízké budoucnosti, do vzdálených do blízkých koutů naší vnitřní existence.

Vesmírné dálky a tajemnost vesmíru fascinovaly myslitele po tisíciletí. Kantovo “Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.” asi nejlépe vystihuje vnitřní důvod, proč nás hvězdné nebe a vesmírné dálavy stále přitahují a provokokují v nás touhu poznat a porozumnět.

Tajemné a fascinující světy s nekonečnými variacemi na život. Civilizace. Civilizace dravé a bezskrupolozně kolonizující hvězdné soutavy a celé galaxie, civilizace mírumilovné, civilizace, které nejen dokázaly formulovat “Základní otázku života” ale také si na ni po dlouhých složitých cestách poznání našly odpověď. Ale i civilizace záhadně zaniklé. Úžasná sci-fi bez hranic.

Tak jak poznáváme a objevujeme více a více vesmír a svět kolem nás, museli jsme se definitivně rozloučit s životem na Měsíci i s Marťany. S existencí kolonizovatelných planet v nedalekém souhvězdí Alpha Centauri to také nevypadá růžově. Na druhé straně prakticky nekonečné prostory vesmíru jsou téměř jistotou, že život skutečně není náhoda. Existence paralelních vesmírů, a bůhví čeho všeho ještě, z toho dělá jistotu.

Inteligentní civilizované formy života fascinují. Jak se obzory našeho poznání vesmíru a života rychle rozšiřovaly, je jen logické, že mnohé otázky autorů sci-fi se staly předmětem systematického akademického bádání. Skoro je zákonité, že vznikl program SETI (Search for ExtraTerrestrial Intelligence), který se snaží systematicky s pomocí moderní technologie najít stopy inteligentního života ve vesmíru. Problém existence inteligentního života přitahoval i nejednoho významného fyzika. Frank Drake, formalizoval otázku existence mimozemských civilizaci do jednoduché elegantní formulky N = R* · ∫p · ne · ∫l · ∫i · ∫c · L, kde N je počet komunikace schopných civilizací existujících ve stejném okamžiku neboli počet aktivních civilizací, se kterých bychom si mohli všimnout, a se kterými bychom mohli komunikovat, R* průměrný počet hvězd vznikajících za rok v naší galaxii, p je zlomek hvězd, okolo kterých se vytvoří planetární system, ne představuje průměrný počet planet v planetárním systému, kde může vzniknout život, l zlomek
planet, na kterých život dosáhne inteligentních forem, i zlomek planet, kde inteligentní život dospěje do technologického stadia, jehož aktivita je pozorovatelná z vnějšku, c předstaje zlomek civilizací schopných a usilujících o aktivní mezi civilizační kumunikaci, L je doba, po kterou civilizace vysílá detekovatelné signály do vesmírného prostoru.

Enrico Fermi měl v roce 1950 jistě hlavu plnou jiných starostí, než se zabývat mimozemskými civilizacemi. Ale možná právě proto při nezávazné polední konverzaci se svými kolegy během oběda o vesmíru a mimozemských civilizacích, najednou položil otázku – Kde jsou všichni?

Od roku 1950 se nic nezměnilo. Otázka je stále otevřená a nezodpovězená. Přes veškerou snahu se zatím nepodařilo najít žádné signály přicházející z vesmíru. Nepodařilo se najít ani žádnou jinou stopu po návštěvách mimozemských civilizací v minulosti ani na Zemi, ani na Měsíci, Marsu či Venuši. Žádná vesmírná pozorování zatím nepřinesla ani náznak toho, že by někde fungovala aktivní inteligetní forma života. Žádné signály, žádné nevysvětlitelné planetární, hvězdné či galaktické fenomény, které by bylo možné interpretovat, jako projevy inteligentního, civilizovaného a organizovaného života. Ticho.

Všechny parametry v Drakově rovnici, jsou mimo náš dosah, Všechny, až na jeden, ten pro nás nejdůležitější – doba existence inteligentního, komunikace schopného života. V posledních letech se začínáme celosvětově potýkat se surovinovými, ekonomickými, energetickými, sociálními a populačními problémy. Jistě, není to poprvé. Zatím se nám je vždy nějak podařilo vyřešit a překonat. Pokud se nám to tentokrát nepodaří a parametr L nepřekročí o mnoho těch našich skromných sto let, pak Drakeova rovnici nám dá odpověď na Fermiho otázku. Možná, že by však bylo lepší zatím Fermiho pradox neřešit a pokusit se projít tímto vývojovým filtrem. Na chvíli přestat hledět vzhůru a udělat si pořádek doma. Zachovat se jako inteligentní neagresivní forma života, které nevadí, že ještě nemá odpověď na jednu otázku.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Martin Kašík

Dr. Martin Kašík (*1952) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK. Pracoval v Ústavu vakuové techniky a ve Výzkumném ústavu kovů. Od r. 1991 pracuje v USA, kde se zabývá hmotnostní spektroskopií.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné