Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Byl praptakopysk suchozemský nebo praježura obojživelná?

 |  12. 1. 2012
 |  Vesmír 91, 9, 2012/1

Ptakopysk, ježura a tři paježury jsou jen malým zbytkem kdysi početných ptakořitných savců. To však nic nemění na jejich morfologické a fyziologické výstřednosti či nezvyklém chování. Rekonstrukce prapředka ptakořitných s pomocí recentních zvířat mohou být zavádějící, ne-li přímo nemožné s ohledem k zjevným specializacím všech dnešních druhů. Ovšem díky tomu, že se v posledních letech podařilo objevit řadu pozoruhodných fosilních zástupců (např. časně křídoví zástupci rodů Teinolophos nebo Steropodon), jsou tyto rekonstrukce konečně uskutečnitelné. Za nejstaršího zástupce ptakořitných je považován 121–113 milionů let starý ozubený Teinolophos trusleri, který byl spíše menším lovcem hmyzu a jehož hmotnost byla 40–128 gramů. Vůči němu se jak dnešní ptakopysk, tak ježura (s paježurami) zvětšili, zredukovali ozubení čelistí, jakož i dva čelistní výběžky. Teinolofos měl, stejně jako současný ptakopysk, velký čelistní kanál, který naznačuje, že u tohoto zvířete hrála velkou roli mechanorecepce nebo elektrorecepce. Když si dále uvědomíme, že tvar těla, postavení a svalová akce předních i zadních končetin ježury vykonává pohyb podobný plavání, nebo že malým ježurám se v ontogenezi nejprve zakládá chrupavčitý čumák podobný zobáku ptakopyska, zdá se, že prapředek ptakořitných byl podobnější ptakopysku a že ježury se druhotně – a zřejmě relativně nedávno (ne dříve než před 13 miliony let, jak naznačuje fosilní záznam) – specializovaly na suchozemské prostředí. (PNAS 106, 40, 17089–17094, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné