Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Byl praptakopysk suchozemský nebo praježura obojživelná?

 |  12. 1. 2012
 |  Vesmír 91, 9, 2012/1

Ptakopysk, ježura a tři paježury jsou jen malým zbytkem kdysi početných ptakořitných savců. To však nic nemění na jejich morfologické a fyziologické výstřednosti či nezvyklém chování. Rekonstrukce prapředka ptakořitných s pomocí recentních zvířat mohou být zavádějící, ne-li přímo nemožné s ohledem k zjevným specializacím všech dnešních druhů. Ovšem díky tomu, že se v posledních letech podařilo objevit řadu pozoruhodných fosilních zástupců (např. časně křídoví zástupci rodů Teinolophos nebo Steropodon), jsou tyto rekonstrukce konečně uskutečnitelné. Za nejstaršího zástupce ptakořitných je považován 121–113 milionů let starý ozubený Teinolophos trusleri, který byl spíše menším lovcem hmyzu a jehož hmotnost byla 40–128 gramů. Vůči němu se jak dnešní ptakopysk, tak ježura (s paježurami) zvětšili, zredukovali ozubení čelistí, jakož i dva čelistní výběžky. Teinolofos měl, stejně jako současný ptakopysk, velký čelistní kanál, který naznačuje, že u tohoto zvířete hrála velkou roli mechanorecepce nebo elektrorecepce. Když si dále uvědomíme, že tvar těla, postavení a svalová akce předních i zadních končetin ježury vykonává pohyb podobný plavání, nebo že malým ježurám se v ontogenezi nejprve zakládá chrupavčitý čumák podobný zobáku ptakopyska, zdá se, že prapředek ptakořitných byl podobnější ptakopysku a že ježury se druhotně – a zřejmě relativně nedávno (ne dříve než před 13 miliony let, jak naznačuje fosilní záznam) – specializovaly na suchozemské prostředí. (PNAS 106, 40, 17089–17094, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné