Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

S plánem proti chřipce

 |  8. 9. 2011
 |  Vesmír 90, 476, 2011/9

Jednou z možností, jak bojovat s nemocemi, je prevence. Tou může být například podání vakcíny, včasné vyšetření či změna chování, které  škodí zdraví. Preventivní opatření mohou být výhodná jak pro zdraví jedince, tak ekonomicky. Problémem však je, jak lidi přesvědčit, aby včas navštívili doktora, aby se nechali očkovat nebo aby přestali kouřit či nadměrně pít. I když člověk ví, co by měl dělat, neznamená to, že to skutečně dělá. Kromě jiného mu v tom může bránit lenost či zapomnětlivost. Katherine Milkmanová s kolegy v nové studii ověřovala, jestli může pomoci tak jednoduchá metoda, jako je vytvoření plánu.

Ve studii se vědci zaměřili na více než tři tisíce zaměstnanců jedné velké firmy. Ti mohli zdarma získat vakcínu proti chřipce, o čemž je informoval leták, který měl tři různé podoby a který obdrželi poštou. První varianta letáku uváděla pouze informaci, kdy a kam je možné pro vakcínu přijít. Zbývající dvě navíc obsahovaly kolonky pro vyplnění plánu návštěvy. V jedné z nich byly vytvořeny kolonky pro datum a den v týdnu. V druhé bylo i místo pro čas návštěvy.

Ukázalo se, že nepatrný rozdíl ve formulaci letáku ovlivnil pravděpodobnost, zda se zaměstnanec nechá očkovat. Z těch, kteří obdrželi obyčejný leták, přišlo pro vakcínu 33 %. Zaměstnanců, kteří dostali leták s kolonkou pro den nebo čas návštěvy, dorazilo o 2,5, resp. o 4 % více. Přestože se nárůst může zdát malý, je třeba si uvědomit, že šlo pouze o nepatrnou změnu letáku s nulovými dodatečnými náklady. Vyšší míra vakcinace ve firemní klinice výrazně nesnížila pravděpodobnost vakcinace jinde. Žádost o proplacení očkování na jiných místech tak byla ve skupinách s možností uvést plán návštěvy pouze o půl procenta nižší.

Vliv plánování činnosti na její provedení byl zjištěn již v dřívějších výzkumech. Tato studie však odstraňovala některé jejich nedostatky. Nespoléhala se na výpovědi pokusných osob, byla provedena v přirozeném prostředí a účastníci nevěděli, že je jejich chování měřeno.

Kromě dokladu o účinnosti popsané metody plyne z výzkumu i jiný, obecnější závěr. Při snaze o změnu chování nestačí lidi přesvědčit o správnosti určité myšlenky, ale také je nutné přimět je k tomu, aby se jí skutečně řídili. (Milkman K. L., Beshears J., Choi J. J., Laibson D. & Madrian B. C.: Using implementation intentions prompts to enhance influenza vaccination rates. PNAS 108, 10415–10420, 2011.)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Štěpán Bahník

 

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...