Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Funkcionalistické vily ve 20. století

 |  8. 9. 2011
 |  Vesmír 90, 534, 2011/9

Osvětové výstavy, které měly za cíl ovlivnit kvalitu bydlení a vkus společnosti, vykazovaly největší efekt, pokud se jejich organizátoři rozhodli pro bezprostřední formu expozice, tedy zpřístupnění vzorových domů s veškerým vnitřním zařízením. Takovým přelomovým podnikem a zároveň důležitým manifestem funkcionalismu se stala výstava Die Wohnung, kterou v roce 1927 na stráni nad Stuttgartem zorganizoval německý Werkbund. Úspěšným příkladem se inspirovali mnozí reformátoři v dalších zemích, a tak se osvědčený koncept záhy uplatnil ve Vídni, Vratislavi a v našem prostředí v Brně (1928) anebo v Praze na Babě (1932). Důsledkem těchto aktivit bylo přijetí funkcionalismu jako pokrokového výrazu středostavovských vrstev.

Avšak pro další proměny vil se klíčovou stala ta skutečnost, že moderní klienti si nechali stavět své rodinné rezidence v desetiletí před druhou světovou válkou. Následné zvraty v Evropě se neblaze projevily jak v osudech samotných stavitelů či architektů, tak i ve výsledcích jejich společné činnosti, když vily v různých fázích politického vývoje porůznu měnily své majitele.

Osobitá ukázka přímého dopadu osvětových výstav, ale i komplikovanosti dějinného vývoje se nachází nedaleko od české státní hranice v městečku Löbau. Apel na reformu bydlení zde byl zhmotněn v jedinečné podobě vily továrníka Fritze Schminkeho. Manželé Schminkovi se totiž po návštěvě expozičních areálů ve Stuttgartu a ve Vratislavi obrátili na architekta Hanse Scharouna. Ten jim v roce 1930 navrhl vzdušně koncipovaný objekt, situovaný na rozlehlém pozemku u rodinné továrny na výrobu těsta. Schminkovi se do vily nastěhovali 31. května 1933.

Přestože dům obsahuje základní atributy funkcionalistické architektury, jakými jsou rovná střecha, pásová okna, dvoutraktová dispozice anebo velkorysost obytných prostor v kontrastu s úsporně dimenzovanými ložnicemi, vykazuje hravě osobitý charakter. Celkově křehký výraz stavby umožnilo použití ocelového skeletu, ale především nápadité detaily organických tvarů.

Ovšem už v roce 1939 byli Fritz Schminke a jeho nejstarší syn Harald povoláni do německé armády. V roce 1945 začíná další kapitola v historii objektu, která v různých formách postihla množství funkcionalistických vil na území střední Evropy. Nejprve dům obsadila Rudá armáda. Poté, co od ní získala Charlotta Schminková v roce 1946 svůj dům zpět (její muž byl v letech 1945–1948 v sovětském zajetí), zřídila zde zotavovnu pro děti, které postihlo bombardování Drážďan. V červenci 1946 však došlo k vyvlastnění vily, protože Schminkovi byli označeni za válečné zločince. Od roku 1951 dům sloužil jako klubovna Die Freie Deutsche Jugend (obdoba československého SSM), v roce 1963 ho začali využívat místní pionýři.

Změna majitele i funkce vily však naštěstí nevedla k natolik destruktivním přestavbám, které by ji zásadním způsobem znehodnotily. Přesto došlo k dílčím zásahům, zejména bylo vybouráno krbové těleso v hlavním obývacím prostoru. V padesátých letech se o vilu začaly zajímat památkové úřady a konečně v roce 1978 byla zapsána na seznam památek. Po sjednocení Německa se potomci manželů Schminkových vzdali restitučních nároků a vyjádřili přání, aby byl dům využíván k všeobecně prospěšným účelům. V letech 1999–2000 proběhla zevrubná sanace objektu.

A dnes se před kulturní veřejností otevírá kromě samotné návštěvy objektu ještě další možnost, jak otestovat kvality funkcionalistických staveb v alespoň přibližně původní funkci, tedy bydlení. Ve vile Schminkových si může návštěvník dopřát i nocleh.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Vendula Hnídková

Mgr. Vendula Hnídková, Ph.D., (*1978) je historička architektury. Absolvovala dějiny umění na Filozofické fakultě MU v Brně a doktorské studium na VŠUP v Praze. Působí v Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i., a je autorkou knih Pavel Janák – Obrys doby a Národní styl. Kultura a politika.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné