Ekologie a energetické výzvy - nová etapa evropské energetiky

Prezident Evropského obchodního kongresu a předseda představenstva Gazpromu pan Alexej Miller v zahajovacím slově 14. výročního zasedání kongresu¹⁾ řekl: „V současné době je řada velmi významných vnějších vlivů, které budou velmi intenzivně ovlivňovat cílový energetický model zajištění energií v celé EU. Připomeňme si politické krize v severní Africe a na Blízkém východě, zastavení dodávek ropy a plynu v důsledku válečné situace v Libyi a také skutečnou tragédii v japonské atomové elektrárně Fukušima. V dané situaci je nutno se pragmaticky zamyslet a s rozmyslem upravit energetickou politiku každé země EU právě v návaznosti na vazbu se zemním plynem.“ Jaké tedy má EU reálné možnosti zajistit svoji energetickou bezpečnost? Bude to i ekonomicky zvládnutelné?

Podívejme se na poslední vyjádření Mezinárodní energetické agentury (IEA) a Eurogasu – k roku 2030 se těžba plynu v EU a v Norsku sníží o 25 %, ale podíl plynu v energetických bilancích států vzroste o 24– 31 %.

Jak se nastíněná globální situacemůže projevit v ČR?

— Zastavení atomového programu v Německu se doufám nedotkne našeho atomového programu, přesto německé rozhodnutí zvýší ceny elektrické energie.

— Otázka těžby uhlí bude u nás asi vždy zvláštním sporem mezi politikou, ekology a teplárenskou lobby. To, že je rozumné využívat naše uhlí (= zdroj energie, který máme), je jasné, ovšem toto musí být s ohledem na životní prostředí, s podmínkou nedopustit nesmyslnou likvidaci obydlených lokalit a už v žádném případě nepřipustit dotace. Pokud bychom šli touto cestou, pak to bude maximálně efektivní zdroj.

— Dalším velmi složitým segmentem je oblast biomasy a biopaliv. Premiér Nečas vyjádřil názor, že by bylo neuvážené postavit českou energetiku především na obnovitelných zdrojích energie. Varoval také před pseudoekologickými zdroji. Tam zařadil elektrovoltaiku a možná překvapivě i elektromobily, neboť podle něj zatěžují přírodu mnohem více než provoz běžných vozů. Dále řekl, že energetika založená na zdrojích, jako jsou sluneční, větrná nebo vodní energie, by ohrozila konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky. Velmi negativní zkušenosti z „neřízeného“ rozvoje fotovoltaických elektráren, na kterém se podepsaly poslední parlamenty a vlády ČR, ponese jako těžké břímě jak průmysl, tak i obyvatelstvo. V oblasti rozvoje biomasy se počítá se státní podporou kolem 530 milonů Kč ročně.

Jsem přesvědčen, že jediný rozumný přístup k energetické bilanci státu je plná podpora atomu a zemnímu plynu. Je to program jak ekologicky nejčistší, tak i nejekonomičtější, a ještě k tomu energeticky nejefektivnější. U atomu a plynu je nutno držet se jen a jen ekonomického, ekologického a energetického přínosu pro rozvoj naší země a nebrat na zřetel často až slabomyslné názory napadající většinou ničím nepodloženě zemní plyn.

Proto byla konference EBC v Praze tak významná. Během konference byla odstartována štafeta vozů na CNG pod názvem Modrý koridor. Chtěl bych čtenáře seznámit s místem, kde štafeta svoji misi ukončila: na severu Německa u městečka Greifswaldu leží Lubmin. Tam nedávno vyústily z Baltského moře dvě trubky plynovodu Severní potok (Nord Stream), které zahájily svoji pouť v zálivu Portovém nedaleko města Vyborg v Rusku.

O tomto projektu se píše v ekonomicky nejvýznamnějších zemích EU, u nás je bohužel na okraji zájmu. Jsou to vlastně dva plynovody položené na dně Baltského moře v délce 1224 km. Jde o společný projekt nejvýznamnějších plynárenských a energetických společností Evropy, jakými jsou Gazprom, BASF/Wintershall GmbH, EON Ruhrgas AG, N. V. Gasunie a GDF Suez S. A, Oba plynovody budou od let 2012/2013 dodávat celkem 55 miliard m3 zemního plynu ročně. Dispečink plynovodu bude ve Švýcarsku. Celkový objem investic činí 7,4 miliardy euro. Plynovody leží maximálně v hloubce 210 m, stavba byla zahájena v roce 2005.

Vnitřní průměr plynovodů je 1153 mm,tloušťky stěn plynovodů se zmenšují v souladu se zmenšujícím se tlakem v trubkách. Na začátku, kdy je tlak 200 barů, je tloušťka 34,6 mm, při tlaku 170 barů je 30,3 mm a při ústí v Německu, kde je tlak kolem 100 barů, má tloušťku 26,3 mm. Trubky jsou na vnitřní straně pokryty speciální epoxidovou hmotou a na povrchu je nerezavějící ochrana a betonový potěr. Bylo svařeno 200 000 kusů trubek o celkové váze 2,15 milionu tun oceli.

Přepravu plynu zajišťuje na vzdálenost více jak 1200 km pouze jedna kompresní stanice. Zásobovat plyn bude „jižně-ruské“ naleziště poloostrova Jamal.

Plynovod je položen v ekonomických zónách Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa a tyto země musely dát nejen svůj ekologický souhlas, ale musela být i zohledněna:

• místa uložení vojenské munice z druhé světové války,
• místa rybolovu,
• místa pohybu lodí,
• rekreační a turistické zóny.

Jaký vztah má Severní potok k naší republice, k naší ekonomice? Samozřejmě hlavním nosným kanálem dodávek plynu zůstává klasický plynovod přes území Ukrajiny a Slovenska. Ovšem Severní potok je pro nás velmi důležitý a významně doplňující naši energetickou bezpečnost. V městě Lubmin, kde plynovod vyúsťuje, se totiž rozděluje na dva plynovody – na NEL a OPAL. Ten první bude zásobovat Německo, Holandsko, Francii, Dánsko, Velkou Británii a ten druhý jde ze severu Německa na jih a přes Českou republiku plynovodem Gazela projde přes území ČR. To dává všem našim odběratelům pojistku a poskytuje bezpečí před případným opakováním problémů s Ukrajinou.