Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Řekni, kde ty dívky jsou?

Změny v poměru pohlaví
 |  14. 7. 2011
 |  Vesmír 90, 397, 2011/7

Anglický král Jindřich VIII. vystřídal v honbě za potomkem mužského pohlaví šest manželek. Dědice po meči si toužebně nepřáli jen králové, ale třeba i sedláci nebo řemeslničtí mistři. Z té doby snad pochází i mužské životní krédo: „Zasaď strom, postav dům a zploď syna!“

Ledové koupele

Preference potomků mužského pohlaví v západní kultuře postupně odeznívá. Pevně zakořeněna zůstává ve východní i jižní Asii, na Středním východě nebo v severní Africe. Pro upřednostňování synů před dcerami existuje řada motivů. Syn je vnímán jako pokračovatel rodu. Muži zaujímají v mnoha společnostech vyšší postavení a mívají vyšší příjmy. Významnou roli hraje i skutečnost, že na synech leží povinnost pečovat o rodiče v nemoci a stáří. V Indii je narození děvčete vnímáno jako citelná ekonomická ztráta. Tamější mrav velí nashromáždit nemalé věno, které dcera po sňatku odnese do rodiny svého manžela. Narození několika dcer může méně majetnou rodinu zcela zruinovat. V Číně vyplývá vyšší společenský status mužů také z tradičního žebříčku konfuciánských životních hodnot.

Preference synů se v historických dobách projevovala velmi drasticky. V Číně měly dlouhou tradici „ledové koupele“ novorozenců ženského pohlaví, což byl eufemismus pro topení děvčátek. Preference synů šla tak daleko, že už ve středověku čelila čínská společnost kritickému nedostatku žen. Císařský výnos, který trestal úmyslné zabití dcery několika lety nucených prací, se minul účinkem. Pomohlo, až když jeden osvícený císař nařídil zakládat sirotčince pro odložené děti. Mezi chovanci těchto dětských domovů jednoznačně dominovala děvčata.

Moderní doba přinesla jen o málo elegantnější prostředky likvidace děvčat. Od osmdesátých let minulého století se rozšířilo ultrasonografické vyšetření plodu v těle matky, které má sloužit k odhalení těžkých vývojových defektů. Dovoluje však také určit pohlaví budoucího dítěte. Pokud společnost preferuje syny a zároveň nabízí relativně snadný přístup k interrupcím, pak určení pohlaví u plodu otevírá možnost likvidace nechtěných děvčat ještě před narozením. O tom, že se to děje v masovém měřítku, svědčí výrazný posun v poměru pohlaví u narozených dětí. Například v Číně, kde je porodnost silně regulována, se mnoho rodičů rozhodne pro interrupci právě v případě, že jim sonografické vyšetření zvěstuje narození dcery. Nedostatek děvčat v Číně, Jižní Koreji nebo některých oblastech Indie tak nejen přetrval, ale dokonce se prohloubil. Nově se tento trend prosazuje třeba ve Vietnamu nebo Kazachstánu.

Přebytek mužů

Za normálních okolností se rodí na 100 děvčátek asi 105 chlapců. V Jižní Koreji se však tento poměr počátkem devadesátých let vyšplhal v některých městech na 100 : 125. V Číně byl ještě v roce 1979 mezi novorozenci poměr děvčat a chlapců 100 : 106. V roce 2005 už se tam rodilo na 100 dívek 121 chlapců. V absolutních číslech to znamená, že se jen v tomto roce narodilo v Číně o 1,1 milionu více chlapců než dívek. V roce 2005 vykazovala čínská populace ve věku do dvaceti let přebytek 32 milionů chlapců.

V rámci Číny jsou patrné výrazné místní rozdíly. Například ve Vnitřním Mongolsku nebo v Tibetu není přebytek chlapců patrný. Naopak v provinciích Che-nan a Chu-nan se rodí na 100 děvčat více než 130 chlapců. Podobné lokální kontrasty jsou patrné i v Indii. Ve státech Kerala a Andhrapradeš zůstává poměr pohlaví novorozenců v normě, v Dillí, Gudžarátu nebo Paňdžábu je 100 : 125.

„Nedopatření“ v podobě narozené dcery se rodiče zjevně snaží napravit. V indických rodinách s prvorozenou dcerou je poměr pohlaví mezi druhorozenými dětmi posunut na 100 : 132 ve prospěch chlapců. V rodinách s dvěma dcerami je poměr pohlaví u třetího narozeného dítěte 100 : 139. Pokud je prvorozeným dítětem syn, není u druhorozených dětí posun v poměru pohlaví patrný. V Číně je v některých zemědělských oblastech povoleno mít dvě děti. Tam po narození dcery lámou posuny v poměru pohlaví druhorozených dětí rekordy – 100 : 143. Ve velmi vzácných případech čínských rodin s třemi dětmi je v případě narození prvních dvou dcer poměr pohlaví u třetích dětí 100 : 157.

Smutný osud „suchých větví“

Výrazný posun v poměru pohlaví novorozenců začal být v zemích preferujících syny patrný v polovině osmdesátých let minulého století. Do mnoha oblastí proniklo sonografické vyšetření plodu později, a tím se zpozdil i posun v poměru pohlaví novorozenců. Sociální dopady těchto změn proto nejsou zatím úplně jasné. Není však pochyb, že v nejbližších 20 letech bude v některých oblastech Číny nebo Indie přebývat 10 až 20 % mladých mužů, pro které nebudou k dispozici životní partnerky odpovídajícího věku. To přináší velké komplikace.

Společenské postavení v těchto zemích závisí nemalou měrou i na tom, zda je muž ženatý a založil vlastní rodinu. Když „opovrhované“ dívky dorostou v nevěsty, mohou si ženichy přeci jen do určité míry vybírat. Celkem logicky nejeví zájem o muže z nejnižších příček společenského žebříčku. Vzniká tak početná skupina starých mládenců, kteří se přednostně rekrutují z řad chudých, nevzdělaných rolníků. V Číně se těmto mužům říká „suché větve“.

Život „suchých větví“ není žádný med. Trpí psychickými problémy, frustraci si mohou vybíjet agresivním chováním a násilím. Takoví jedinci představují pro společnost problém i v případě, že jich není mnoho. V Číně a Indii však tvoří poměrně početnou skupinu. Sociologové se obávají, že se frustrovaní mladí muži mohou sdružovat a podílet se například na organizovaném zločinu. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje. Například čínské „suché větve“ mají výrazný sklon k depresím a žijí v ústraní. Nezdá se, že by se z nich zvýšenou měrou rekrutovali kriminálníci. Není však jasné, zda jde o trvalý fenomén, kriminalizace se může projevit také později, až jejich podíl ve společnosti dosáhne určité kritické meze.

Blýskání na lepší časy?

Mnozí experti spatřují v posunu poměru pohlaví i pozitivní rysy. Možnost volby pohlaví novorozence snižuje podíl dětí, jejichž narození vnímají rodiče jako „nešťastnou událost“. Nechtěně narozená děvčata byla často vystavena skryté i otevřené diskriminaci, nebyla jim vždy dopřána potřebná péče, výživa, byla zanedbávána při léčbě chorob. To všechno nejednou vyústilo v úmrtí dítěte. Úmrtnost dcer byla proto tradičně výrazně vyšší než úmrtnost synů. Tento trend v posledních desetiletích zeslábl.

Někteří sociologové vidí v nepoměru mezi pohlavími i určitou formu omezení růstu populace. V neposlední řadě má přebytek mužů za následek vzestup společenské prestiže žen. Ty se nemusí cítit méněcenné, jsou na tom neskonale lépe než „suché větve“. Odtud už je snad jen krůček k tomu, aby nastávající rodiče přestali vnímat narození dcery jako „průšvih“. Možná právě tady je jeden z klíčů k normalizaci poměru pohlaví novorozenců. Svou roli můžou sehrát i zásahy státu. Jižní Korea, Indie a Čína zakázaly určování pohlaví plodu a interrupce motivované volbou pohlaví dítěte. Důsledné dodržování těchto právních norem je ale patrné jen v Jižní Koreji. V roce 1991 přišlo několik lékařů v jihokorejské metropoli Soulu o diplom, protože protizákonně určovali pohlaví plodu a prováděli interrupce. Exemplární trest přinesl ovoce. Už v roce 1992 klesl poměr pohlaví novorozenců ze 100 : 117 na 100 : 113. V kombinaci s dalšími opatřeními se podařilo v Jižní Koreji změnit poměr pohlaví u novorozenců na 100 : 109. Podobný trend začíná být zvolna patrný i v Číně a Indii. I kdyby však tento vývoj nadále pokračoval, „sklizeň“ několika desetiletí, kdy byl v těchto zemích poměr pohlaví u novorozenců posunut výrazně ve prospěch chlapců, je teprve před námi.

Literatura

Hesketh T. et al.: The consequence of son preference and sex-selective abortion in China and other Asian countries, Canadian Med. Association J. 2011, doi: 10.1503/cmaj.101368.

Hesketh T., Zhu W. X.: Abnormal sex ratios in human populations: cause and consequences, Proc. Nat. Acad. Sci. 103, 13271–13275, 2006.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné